Fakta a mýty o mrtvici aneb Když se rozhoduje mezi životem a smrtí

 

I když mnozí z nás nemají obsáhlejší medicínské znalosti, věříme, že v případě nouze jsme schopni rozeznat základní příznaky některých onemocnění, případně umíme zasáhnout u úrazu. Realita ale bývá jiná. V případě cévní mozkové příhody neboli mrtvice je přitom znalost nebo naopak neznalost často jediným rozdílem, který dělí postiženého od smrti.

V obecných znalostech jsou na tom lidé většinou stejně, někteří vědí víc, jiní míň. Společné mají jedno. Věří si, že v případě nouze budou umět rozpoznat hrozící nebezpečí, případně využít to, co vědí.

Podobně na tom byla i Američanka Amanda Gardnerová. Tedy alespoň do chvíle, než její manžel Grady (59) prodělal mrtvici. Zjistila, že informace, které do té doby měla a jimiž by se v případě potřeby měla řídit, nejsou buď tak velké, nebo se vůbec nezakládají na pravdě. (Mozková mrtvice je stav, který nejčastěji vzniká na základě ucpání jedné z cév, které zásobují mozek.)

Její manžel měl štěstí a přežil. Ne všechny případy mozkové mrtvice ale končí optimisticky. Jen ve Spojených státech postihne mrtvice ročně 800 000 lidí, z toho 130 000 na následky umírá.

Přehled největších mýtů, s kterými se potýkala i Amanda, uveřejnil server Health.com.

 

Mrtvice postihuje jen starší jedince

Jde o částečně pravdivé tvrzení. Většina případů se opravdu týká lidí starších 65 let. Téměř v jedné třetině jsou ale postižení jedinci mladšího věku. U mladých lidí se navíc riziko zvyšuje s přibývajícím výskytem obezity.

 

Prevence proti mrtvici neexistuje 

Jedná se o nepravdivé tvrzení. Ve skutečnosti podle lékařů se dá až 80 % případů předcházet dodržováním správné životosprávy a hlídáním rizikových faktorů, což je nadměrná hmotnost, vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol.

"Všechny tyto příznaky se dají úspěšně řešit či léčit. Ve výsledku se tak riziko mrtvice výrazně sníží," vysvětlil doktor Bradley White z A&M Health Science Center College of Medicine v Texasu.

 

Příznaky mrtvice jsou jasně znatelné

Ani toto tvrzení se nezakládá zcela na pravdě. "Příznaky mrtvice mohou být i zcela nepatrné, například v podobě závratí," vysvětluje doktor White. U mužů i žen bývají  většinou podobné, nejčastějším je ochrnutí či strnulost jedné části těla.

 

Příznaky nechte odeznít

Někdo si může myslet, že se z příznaků jednoduše vyspí, a bude mít klid. To je ale největší chyba, která může dotyčného dokonce stát i život. "Důležité je nejenom umět situaci správně rozeznat, ale také ji nepodceňovat. Je proto rozhodně lepší jet k lékaři i s rizikem, že jde o nějakou hloupost, než nést zbytek života následky toho, že jste nezareagovali včas," vysvětlil White.

"Lidé by neměli podceňovat ani přechodnou ischemickou cévní mozkovou příhodu, také označovanou jako 'mini mrtvice'. Příznaky tohoto stavu mohou být problémy s chůzí, závratě, necitlivost nebo velmi jemná slabost na jedné straně těla. Tyto stavy mohou poměrně rychle odeznít, a ačkoli samy o sobě nepředstavují velké nebezpečí, zvyšují riziko výskytu další mrtvice," dodal.

 

K doktorovi nejpozději do tří hodin

Když se k lékaři nedostanete maximálně do tří hodin po prodělání mrtvice, je jakákoli pomoc marná. Je pravdou, že zhruba před deseti lety se odborníci domnívali, že když se nedostane pacient po záchvatu mrtvice do nemocnice do tří hodin, nemohou pro něj opravdu už nic udělat.

V současné době to již tolik neplatí, časové pásmo bylo stanoveno na osm hodin, také v závislosti na tom, jaké léky a v jakém rozmezí po atace pacient dostane.

To všechno ale nevylučuje fakt, že čím dříve se dostane postiženému odborná pomoc, tím lépe.

 

Zdroj: novinky.cz

 

VAŠE ZDRAVÍ A SKVĚLÁ KONDICE,

TO JSOU NAŠE PRODUKTY A PORADENSTVÍ