Nebojte se klíštěte nebo jak předejít klíšťové encefalitidě bez očkování.

Tvrzení, že očkování má chránit před nemocemi, zpochybňovali lékaři od samého začátku. Zejména lidé, poškození v důsledku očkování, a jejich příbuzní, ale i lékaři s mnoha zkušenostmi, se více zamýšlejí nad jeho hodnotou. V posledních letech přibývají k dosavadním neustále nová očkování. Postupně se vynořují pochybnosti a stále více lidí začíná přemýšlet nad tím, zda nám očkování vůbec prospívá. 

PRVNÍ POCHYBNOSTI 

Jsem všeobecným lékařem už 40 let. V prvních letech mé činnosti jsem vykonával očkování jako každý jiný kolega. Zde se najednou ze dne na den objevilo nové očkování proti klíšťové encefalitidě. Tuto nemoc, velmi vzácný jev, jsem znal ze studií a z dob mého působení na fakultní neurologické klinice v Grazu. Ve srovnání s mnoha jinými těžkými onemocněními mozku a mozkových blan nehraje žádnou velkou roli. Začala se obrovská reklamní kampaň. Pravidelně před začátkem jara vídáme již desítky let na reklamních plochách odporné klíště, číhající v křoví na mírumilovně se hrající děti. Reklamní tažení zaznamenalo neočekávaný, gigantický úspěch. Více než 90 procent vystrašených občanů stálo v řadách v nemocnicích a ordinacích, aby se dali ochránit před nemocí, kterou do té doby sotva někdo znal. 
 
JEDNA DVĚ KLÍŠTĚ JDE...
Krátce po zavedení očkování jsem zpozoroval škody na zdraví, které se po něm vyskytly. Divil jsem se i nad enormními výdaji na reklamu na očkování proti nemoci, která se nevyskytuje příliš často a téměř vždy se úplně vyléčí. V následujících letech jsem zaregistroval nejen další poškození, jako například roztroušenou sklerózu, cukrovku,artritidu a jiné, ale i neúspěchy tohoto očkování, tedy že lidé, očkováni proti klíšťové encefalitidě, na ni i onemocněli. To bylo pro mě důvodem, abych si nově nastudoval téma očkování. Po mnoha letech vydatného studia a zkušeností z praxe jsem mezitím přišel k přesvědčení, že očkování nikdy nechránilo před nemocemi.  

ENCEFALITIDA PO OČKOVÁNÍ

Skupina mladých sportovců, orientačních běžců, mě v létě 1980 požádala o nové očkování proti klíšťové encefalitidě. Jelikož při tomto sportu se hodně zdržovali v lese, nechtěli podstoupit žádné riziko. Tehdy, během prvních let, bylo podle propagandy možné potkat klíště převážně v lese. Několik hodin po tom, jak jsem podal vakcínu, mi zavolala manželka jednoho ze sportovců, že její muž dostal náhle vysokou horečku, silné bolesti hlavy a nemohl pohnout hlavou. Návštěva lékaře byla nevyhnutelná. Když jsem nahlédl do své tašky, zda mám léky pro případný zánět mozkových blan, ozvalo se ve mně špatné svědomí. Bylo možné, že mladý zdravý muž onemocněl v důsledku mého lékařského zásahu na velmi nebezpečnou nemoc? Na cestě k pacientovi jsem se uklidnil myšlenkou, že vakcína byla jistě testována ministerstvem zdravotnictví a mohl jsem se na to spolehnout. Diagnostikoval jsem akutní zánět mozkových blan v počátečním stadiu. Naštěstí jsem byl už tak dobře seznámen s léčením pomocí homeopatie, že jsem se rozhodl pro domácí ošetření, protože pacient bydlel v mé blízkosti. Během několika dní byl vyléčen a mohl jít znovu do práce. Tehdy jsem poprvé v mém životě lékaře dostal respekt před očkováním. 

 
TĚŽKÁ CUKROVKA
O několik let později mě vyhledala matka dvanáctiletého děvčete. Ve škole byla očkovací látka proti klíšťové encefalitidě. Jelikož matka neměla z toho dobrý pocit, nejprve odmítla dát očkovat své dítě. O týden přišla dcera domů s červeným letákem, na kterém bylo vyobrazeno velké klíště. Matka přece jen dostala strach a podepsala souhlas s očkováním. Dívka přišla domů ze školy s hroznými bolestmi hlavy a dostala velmi vysokou horečku. Přivolaný lékař ji musel poslat do nemocnice, kde se dostala na jednotku intenzivní péče. Onemocněla těžkým zánětem mozku a mozkových blan. Po šesti týdnech si matka mohla přijít pro dívka. Předtím byla její dcera veselá a štíhlá, ale nyní byla tlustá a unavená. V důsledku očkování dostala těžkou cukrovku a podle posledních informací je už bohužel i slepá
Když matka řekla jednomu z lékařů, že tuto těžkou chorobu způsobilo její dceři očkování proti klíšťové encefalitidě, odpověděl jí, že to nemá s tím nic společného, že jde jen o náhodu a vědecky by se nedalo nic dokázat. Chladné chování dětských lékařů v této nemocnici bylo pro mě podnětem k studiu historie očkování a brzy jsem začal přednášet, zaměřeně proti očkování. Neustále se mě věrní pacienti pokoušeli od toho odradit, abych neohrožoval svou praxi. V důsledku tohoto případu jsem se však stal přesvědčeným odpůrcem očkování. 
 
OTÁZKY MÍSTO SLEPÉ VÍRY
Co všechno chrání před klíšťovou encefalitidou? V reklamě se říká, že jen očkování. Proč se tedy každému pacientovi se zánětem mozkových blan přísně přikazuje, aby se vyhýbal slunci, když jedinou příčinou těchto potíží má být jen virus? Na to, aby člověk onemocněl klíšťovou encefalitidu, je potřeba více faktorů: osobní náchylnost, přílišná tělesná námaha, pobyt na slunci a jiné. O těchto věcech se v reklamě nic neříká a jako příčina se uvádí jen klíště. Proč se nemluví o tom, že především oslabení starší lidé nebo lidé, kteří těžce pracují v zemědělství nebo lesnictví a jsou obzvláště vystaveni slunci, onemocní na encefalitidu častěji a hůře?
Od roku 1950 se tvrdilo, že klíšťata přenášejí virus, což však mohla být pouze domněnka, neboť až v roce 1970 izoloval jistý vídeňský virolog virus klíšťové encefalitidy. I tento objev je však třeba posuzovat opatrně, protože spolupracovníci téhož virologického institutu vyvinuli později vakcínu a související virologické testy.
 
KDO STANOVUJE DIAGNÓZU?
Diagnóza klíšťová encefalitida znamená, že jde o zánět mozkových blan a mozku, vyskytující se na jaře a v létě. Jen podle příznaků jako jsou bolesti hlavy, ztuhnutí šíje a horečka a na základě vyšetření mozkomíšního moku ji nedokáže žádný lékař rozlišit od jiných forem zánětu mozkových blan. Může určit jen diagnózu meningitida (zánět mozkových blan) nebo meningy-encefalitida (zánět mozku a mozkových blan). Výsledek virologických testů neříká nic o závažnosti nebo prognóze onemocnění. Zjišťují se jimi případy klíšťové encefalitidy i tehdy, když jsou pacienti přesvědčeni, že nikdy žádné kousnutí klíštětem nezpozorovali. Naopak, jsou lidé, které pravidelně napadne klíště a přesto nikdy nedostanou ani nejmenší náznak klíšťové encefalitidy.
 
Tvrzení , že zánět mozkových blan je způsoben kousnutím klíštětem, je jen hypotézou.
 
Každopádně se propagandě podařilo vzbudit v mnoha lidech pocity strachu z klíštěte. Nezpochybňuji fakt, že bodnutí hmyzem může způsobit narušení zdraví, ale kladu si otázku, zda ti, kteří vylepují plakáty s klíštětem v nadživotní velikosti, tuší, jakou zbytečnou nejistotu a paniku tím vyvolávají.    
 
Od začátku provádění očkování se tvrdí, že prý díky němu nemoci ustoupily. Vědecký důkaz pro tento názor však dodnes ještě nemáme. Z dosavadních statistik nelze vyvodit žádný vliv očkování na počet případů klíšťové encefalitidy. 
 
CO DĚLAT PŘI KOUSNUTÍ KLÍŠTĚTEM?
Pravdou je, že v létě se vyskytuje více případů zánětu mozkových blan. Citlivým pacientům radím nevystavovat se slunci a při narušeném zdravotním stavu vyhýbat se zvýšené tělesné námaze. Jsem přesvědčen, že tzv.. klíšťová encefalitida vzniká následkem působení slunečního záření u citlivých a oslabených osob. Je to tedy to, co medicína vždy označovala jako sluneční úpal, jen vakcinační průmysl vynalezl pro tuto nemoc nové jméno. 
Pokud se klíště přisálo, je třeba jej odstranit. Pokud se to podaří jen částečně, je třeba použít na místo kousnutí mast na hnisavé rány a několik dní být trpělivý a šetřit se před tělesnou námahou.
Bolesti hlavy v létě mají mnohem častěji jiné příčiny: příliš dlouhý pobyt na slunci, promoknutí, průvan, klimatizace, zkažený žaludek atd.. Pouze těžké formy slunečního úpalu vedou k rozeznatelným zánětu mozkových blan a mozku.   
V posledních letech jsem pozoroval, že pacienti hospitalizováni s encefalitidou předtím několik dní užívali tabletky proti bolesti. Je známo, že při horečce mohou prostředky proti bolesti oslabit imunitní systém a potlačením akutních příznaků nemoci může dojít k onemocnění mozku. Proto lehkovážné nasazení léků proti bolesti hlavy a horečce v letních měsících zvyšuje riziko onemocnění na zánět mozkových blan. Nejúčinnější prevencí je nevystavovat se nepřiměřeně dlouho slunci.    
  
Z knihy Impfen - Das Geschäft mit der Unwissenheit, dr. med. Johann Loibner, 2011, s povolením autora zpracovala Zuzana Kolečániová  
 
Zdroj: internet