Deset nejčastějších jedů, které jíme v potravinách

 

Aféra s dioxiny v německém mase nutí k přemýšlení: jaké další jedy, o nichž nevíme, sníme? Tak třeba v brambůrkách jsou to acrylamidy, které vyvolávají rakovinu. Ještě si je dáte?

Dioxiny dovezené z Německa ve vejcích a v mase hýbou společností, kontrolní úřady jsou zdrženlivé a uklidňují nás, že i když jsme maso snědli, nic vážného nám nehrozí. Dioxiny ovšem nejsou jedinými jedy v potravinách, které nám mohou ublížit.

Sdružení obrany spotřebitelů pátralo a sestavilo žebříček deseti nejčastějších jedů, které konzumujeme spolu s potravinami. Tady jsou:

1/ Aflatoxin Jde o produkt plísní, jež produkují rakovinotvorný jed. I živočišné potraviny vyrobené ze zvířat krmených plesnivým krmivem mohou aflatoxin obsahovat. Jed vyvolává zhoubné bujení a značně oslabuje funkci jater.

2/ Acrylamid Sloučenina je považována za látku, která vyvolává rakovinu. V poslední době byla prokázána v bramborových chipsech. Poněvadž chipsy na severní polokouli konzumuje denně skoro každý, jde o potenciálně velké nebezpečí.

3/ Dioxin Je jedním z nejúčinnějších jedů, jaké lidstvo zná. Je to stabilní a odolná látka. Vzniká jako vedlejší produkt třeba při výrobě herbicidů, tedy jiných jedů. Čas od času „nedopatřením“ unikne a dostane se do potravního řetězce.

Dioxiny se v přírodě velmi pomalu rozkládají (podobně jako další halogenované organické sloučeniny) a díky své rozpustnosti v tucích mají schopnost se akumulovat v tukových tkáních. Nejznámějším dioxinem je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (TCDD), který vzniká nedokonalým spalováním chlorovaných organických látek, například dichlorbenzenu.

Ve velmi vysokých dávkách způsobují dioxiny trvalé poškození pokožky známé jako chlorakné. V nízkých dávkách je dioxinům připisována teratogenita (vývojová toxicita) a karcinogenicita. Karcinogenita TCDD byla potvrzena v roce 2001, kdy byl dioxin překlasifikován ze skupiny „pravděpodobný karcinogen“  na „známý karcinogen“. Na rozdíl od většiny jiných toxických látek či karcinogenů není pro dioxin stanovena bezpečná dávka; předpokládá se, že je škodlivý v jakékoliv detekovatelné koncentraci. Některé zdroje dokonce udávají, že TCDD je nejsilnější známý karcinogen.

4/ Dusičnany, dusitany, kuchyňská sůl Jde o sloučeniny dusíku a kyslíku. Kuchyňská sůl je ve výčtu uvedena proto, že se v poslední době množí pozorování, že příjem slaných jídel významně zvyšuje riziko rakoviny, hlavně žaludku. Totéž platí pro dusičnany (ty obsahuje hodně hnojená a rychlená zelenina) a dusitany (bez nich se neobejde výroba uzenin).

5/ Olovo Ovoce i krmivo získané ze zdroje ležícího několik desítek metrů od frekventované silnice je olovem zamořené.

6/ Glutamát Jde o nejedovatou látku užívanou běžně – v čínských restauracích dokonce velmi často – jako zesilovač chuti. U citlivých jedinců však může jídlo s glutamátem vyvolat intenzívní bolesti hlavy a nevolnost. Někdy se mluví o „syndromu čínské restaurace“. Látka občas přispěje i k vyvolání astmatického záchvatu.

7/ Hliník Ten je v nerozpustné formě neškodný. Vysoká koncentrace byla v Česku objevena v jednom druhu čínských nudlí, které se proto ihned musely stáhnout z oběhu. Opravdu nebezpečné jsou rozpustné soli hliníku, ty jsou v potravinách je­dem.

8/ Hormony, steroidy přidávané do krmiv zvířat Tyto látky přecházejí v různé míře do tkání zvířat a nakonec i do tkání konzumentů. Záludnost tkví v tom, že se do potravin dostávají „načerno“. Mohou vést k alergiím.

9/ Herbicidy, pesticidy, insekticidy Jde o skutečné jedy a rakovinotvorné látky. Pozůstatky ochrany rostlin se dostávají do potravního řetězce a je dokázáno, že dlouhodobé požívání potravin ošetřených shora uvedenými látkami vede k vyššímu výskytu rakoviny.

10/ Léky, antibiotika Zbytky léčiv z nemocnic i z domácností se dostávají z odpadní vody do řek. Kdyby se skutečně pravdivé detailní údaje o vzniku a složení potravin – v tomto případě konkrétně rybích výrobků – dostaly čitelně na obaly, asi bychom se dost divili.

Antidepresiva, která tak hojně polykáme, stejně jako antikoncepce, či antibiotika a další léky, se dnes už běžně nacházejí v tělech ryb. Žádná čistírna odpadních vod totiž neumí zbytky léků odfiltrovat, a tak se nám spolu s vodou z vodovodu dostávají zpět do těla.

 

Co jíst, když ve všem jsou jedy?

Dá se vůbec jíst něco, co by neobsahovalo nějaké jedy? Lékař Rudolf Zemek tvrdí, že ano. „Chce to ale chodit do supermarketu s lupou,“ říká.

Sám to dělá. To proto, aby si mohl přečíst drobným písmem napsané podrobné složení potravin a vrátit zpět do regálu ta jídla, která jsou plná chemie. Člověk sice stráví nákupem o hodně delší čas, ale zase má větší jistotu, co jí.

 

Zdroj: internet, wikipedie

 

Doporučujeme naše velmi kvalitní potraviny - ZDE

Kompletní nabídka čajů - ZDE

  

VAŠE ZDRAVÍ A SKVĚLÁ KONDICE,

TO JSOU NAŠE PRODUKTY A PORADENSTVÍ