Proč byste měli chtít na zahradě čmeláky a jak je tam dostat
Bez opylování květů nevyrostou žádné plody. Ani jahody, ani jablka, ani hrachové lusky, okurky 
nebo voňavá šťavnatá rajčata. To se učí již děti na základní škole. V dospělosti už na to myslí většinou jen zahrádkáři a zemědělci.
Jenže včel v přírodě ubývá, ačkoliv se ochránci přírody snaží o osvětu a vysvětlují, že držet si v blízkosti obydlí například divoké včelky samotářky není problém, ale naopak přínos. Ani včely však nezvládnou opylovat vše a za každých okolností.
Čmeláci opylovávají i v dešti a chladném počasí. Včely ne
Takoví včelí medvídci, jak znají čmeláky děti i dospělí z večerníčků, jsou mnohem zdatnější opylovači, kteří si poradí i dlouhými úzkými květy, do kterých včely svým sosákem nedosáhnou. Na rozdíl od včel také usedají z květu na květ i za deště a chladného jarního počasí, kdy se včely z úlu ani nehnou. Přitom právě brzy zjara se rozhoduje o úrodě stromového ovoce.
Bát se čmeláků také nikdo nemusí. "Jsou to neútoční dobráci, kterých u nás žije dvacet druhů. Plus dalších sedm druhů pačmeláků," vysvětluje aktivní ochránce volně žijících živočichů Petr Dobrý.
Zhruba polovina čmeláčích druhů je ochotna přijmout za svůj domov čmeláčí úl, který mu na své zahradě, louce či třeba na okraji lesa nabídne člověk. "Prostě a jednoduše takový čmelín, který vychází z jeho přirozených potřeb a dokáže mu je simulovat," říká Petr Dobrý. Přirozeně vhodných míst k hnízdění, a tedy i čmeláků, totiž ubývá.
Pro potřeby k zemědělců se k nám proto dokonce začaly dovážet druhy, které v Česku nejsou původní. Na tuto praxi zareagoval Výzkumný ústav pícninářský z Troubska a nabídl pěstitelům v Česku jako alternativu laboratorně odchované čmeláky našich původních druhů. "Ti totiž neohrožují naši biodiverzitu," vysvětluje motivaci pícninářů chovatelka čmeláků Alena Bučánková. Praxe je v Troubsku taková, že si zájemci objednají buď osazený čmelín nebo si s vlastním úlem přijedou pro čmeláky osobně.
Jak čmelín osadit a jak má správně vypadat
Petr Dobrý dává pro usazení do čmelína přednost čmelákům, kteří právě v této jarní době hledají na zahradě to správné místo k založení vlastního hnízda. Poznáte to tak, že čmeláčí samice poletuje nad zemí a prozkoumává každý otvor, každou skulinu, ve snaze najít vhodné místo, kde by mohla založit novou "rodinu" pro tuto sezonu.
"Buď si připravený čmelín sama najde a nebo se ji v této fázi hledání můžete pokusit nasměrovat. To znamená opatrně ji přemístit do čmelína připraveného na vhodném místě ve stínu. Počkejte půl hodinky, pak otevřete zavřený vletový otvor čmelína, aby měla možnost uletět, pokud by se jí nelíbil," radí Dobrý, jak správně postupovat. "Je to volně žijící chráněný druh, nemůžete se ho zmocnit. Rozhodnutí je na čmelákovi."
Pokud ovšem samice poté začne nad čmelínem kroužit, je to dobré znamení. "V podstatě si zaměřuje jeho umístění, aby se do něj kdykoliv dokázala vrátit. Podle zkušeností z praxe je úspěšný každý čtvrtý pokus o osazení," říká Dobrý.
Jak by měl takový čmelín vypadat? Můžete ho jednoduše vyrobit sami, případně ho lze koupit hotový. Je to v podstatě dřevěná bedýnka se vstupním otvorem, od kterého vede zahnutá chodbička simulující vstup do myší díry. Od věci není ani větrací otvor, který lze otevřít v tropických dnech.
Vyplněný by měl být čmeláčí úlek vhodným přírodním materiálem, třeba surovou bavlnou, 
krejčovskou vatou, koudelí nebo rozcupovanými bavlněnými hadříky smíchanými se suchým mechem. "Čmeláci totiž tento materiál při stavbě hnízda trhají a žvýkají, což se jim u umělých materiálů nemůže podařit," vysvětluje Dobrý.
Víc čmeláci nepotřebují, poradí si sami. Na podzim čmelín opustí královna, dělnice i trubci zahynou. Pouze čmeláčí samice přezimují zahrabané v zemi do příštího jara. Na vás zbude čmelín vyčistit a připravit na příští rok. "Musíte tam také každý rok čmelákům vložit nový hnízdní materiál. Čmeláci si jej totiž neumí, na rozdíl třeba od ptáků, do hnízda nanosit," dodává ještě Petr Dobrý.
Čmeláčí královna
Čmeláčí samice přezimují v zemi a na jaře si jako nové královny zakládají vlastní hnízdo. Oproti dělnicím jsou samice větší a krásně vybarvené, takže by je měl poznat i laik. Odhaduje se, že zimu přežije každá desátá, fatální pro ně bývá i jarní vypalování trávy.
Samci, zvaní jako u včel trubci, jsou vždy menší než královny stejného druhu, ale současně většinou větší než dělnice. Často se od královen a dělnic odlišují barevně nebo třeba bohatším ochlupením. Brzy po narození opouštějí natrvalo chovný úl/hnízdo.
Zdroj: idnes.cz
VAŠE ZDRAVÍ A SKVĚLÁ KONDICE,
TO JSOU NAŠE PRODUKTY A PORADENSTVÍ