Pití slazených perlivých nápojů a sodovek  =  zdravotní problémy

Ačkoliv lékaři varují před pitím slazených a perlivých nápojů, jejich obliba přesto neustále roste. S tím stoupá i statistika negativních dopadů na zdraví. A nejedná se pouze o děti a jejich oblíbené přeslazené nápoje. Bohužel se v tomto případě nejedná pouze o sladké, ale i perlivé nápoje.

Jaká jsou tedy rizika spojená s pitím sladkých a přesycených vod?

Ovlivňují lidský mozek a urychlují stárnutí

Nové studie celosvětových vědeckých kapacit uvádí, že nadměrná konzumace všech slazených i perlivých nápojů, má doslova devastující účinek na celý lidský organismus. Jedná se například o výrazné změny DNA, mající za následek stárnutí celého těla. Nejhorší následky má požívání těchto nápojů na lidský mozek. Výzkumná pracovnice ze Sydney – Jane Franklinová zabývající se tímto problémem již řadu let, dokonce uvádí, že rodiče kupující dětem tyto nápoje, jim tím zkracují život.

Sladké zase povzbuzuje chuť na sladké

Další vědecké výzkumy prokazují, že vypitím například pouhých dvou plechovek sladkého, syceného nápoje denně, vyvolává touhu po dalších sladkostech. V mozku se totiž otupuje vnímání sladkosti. Stane se tak v místě, kde je uloženo tzv. centrum pro vnímání odměn. Z toho důvodu vyvolává časté požívání sladkostí další chuť na sladké. Tento proces může vést až k závislosti na sladkém. A navíc jak známo, větší množství sladkostí vede k obezitě, která zase způsobuje další zdravotní problémy.

Strašák současné doby – riziko rakoviny prsu

Zřejmě málokdo tuší, že pití velkého množství sladkých, sycených nápojů, může u žen vést až k vzniku rakoviny prsu. Podle vědecké studie kanadských vědců bylo zjištěno, že čím více ženy pijí tyto vody, tím je u nich pozorována větší hustota prsou. To je první známka tohoto onemocnění. Větší hustota ňader = větší množství buněk, které jsou schopné se přeměnit na nádorové. Tím pádem se riziko vzniku rakoviny prsu zvyšuje až 4x.

Vědci dále uvádějí, že nebezpečí rizika vzniku onkologického problému mohou odstartovat již tři vypité slazené a sycené nápoje za týden.

Kosti v ohrožení

Dalším ohroženým orgánem v těle jsou kosti. U mládeže tolik oblíbená Coca Cola obsahuje obrovské množství kyseliny fosforečné. Ta má na svědomí snižování hustoty kostních minerálů. Jako další faktor se jeví negativní vliv této kyseliny v těle na množství vápníku v krvi. Tělo na tento problém reaguje tak, že se snaží vyrovnat hladinu vápníku a fosforu v krvi. Laicky přetlumočeno - v případě přebytku fosforu v těle se z kostí kvůli udržení dané rovnováhy uvolňuje obrovské množství vápníku.

Bublinky nadýmají

Sycené nápoje se plní kyselinou uhličitou, která má za následky po vypití naplnění žaludku vzduchem. Vytvoří se tak tlak na jícen, jak se vzduch snaží dostat ven. To v lepším případě způsobuje říhnutí. Občas ale nedochází k úlevě a člověk tak má pocit přeplnění. Vzduchové bubliny se v tom případě hromadí a může se stát, že začnou praskat. Poté se mohou dostat až do krve, čímž způsobují řadu zažívacích problémů. Ty se zákonitě začnou časem zhoršovat.

Ohrožené zuby

Dalším hodně rizikovým faktorem při velké míře pití slazených nápojů, je velká kazivost zubů. Jak známo, cukr reaguje s bakteriemi zubního plaku a tím vznikají škodlivé kyseliny, jež mají za následek rozklad zubní skloviny. Při podrobném prostudování složení slazených, minerálních vod zjistíme, že v každém takovémto nápoji jsou různé přídavné hodnoty. A právě ty mají na svědomí třeba i desetkrát větší škodlivější účinky na zubní sklovinu, než úplně stejné množství cukru v jiných poživatinách.

Vědci v tomto případě doslova bijí na poplach a předkládají své studie, v nichž nejvíce poukazují na kyselinu citronovou a hned po ní kyselinu uhličitou. Obě tyto složky jsou přidávané téměř do všech sycených a slazených nápojů. Statistiky hovoří v tomto případě jasně. Pokud se tedy člověk nechce vzdát svých oblíbených sycených nápojů, potom vědci doporučují pít pouze nápoje neslazené a to maximálně dvě sklenice týdně.

Ohrožená jsou i játra

Steatóza neboli ztučnění jater, i to jsou možné důsledky pití sycených vod s vysokým množstvím ovocných šťáv. Podle zjištění izraelských vědců vyplývá, že pro pětinásobné zvýšení zjizvení jater, stačí pít dvě plechovky šumivého ovocného nápoje denně. Jedná se o předstupeň cirhózy neboli tvrdnutí jater a rakoviny. Jak dále vědci uvádí, problém vidí právě ve vysokém obsahu cukru, který se přeměňuje na tuk při rychlém vstřebávání právě do jater.

Děti a jejich problémy s trávením

Dětský organismus a jeho obranyschopnost je maličko jiný, než u dospělých. A proto by si každý rodič měl pořádně rozmyslet, než svému dítěti podá například Colu jako lék, při žaludečních a střevních problémech. Není žádným tajemstvím, že spousta dospělých jedinců používá právě Coca Colu při těchto problémech. U dětí to funguje  obráceně. Podrážděná sliznice žaludku a střev u dětí po vypití Coly reaguje prohloubením problému. Vše vzniká z důvodu žaludečních bakterií způsobujících problémy, které se živí cukrem. V konečném efektu nedojde tím pádem k jejich potlačení, ale spíše rozmnožení. 

Pivo jako lék

A je to tu po dlouhé době zase. Do Evropy vtrhla chřipková epidemie, která se postupně dostala i k nám, do Čech. Češi se jí ale nebojí, protože na ni mají svůj tajný recept – pivo. Čechy tolik milovaný a oblíbený nápoj má doslova zázračné vlastnosti pro náš organismus. Myslíte, že se jedná o alibismus pijáků zlatavého moku? Omyl. Díky jeho vlastnostem funguje pivo nejenom jako velmi účinný preventivní prostředek proti chřipce, kašli, nachlazení, rýmě, ale dokonce pomáhá při uzdravování doslova jako lék, když už nám chřipka klepe na dveře.

Pitný hořký režim

Při každém nachlazení a zvláště při chřipce je velmi důležité, jak asi každý ví, dodržovat pitný režim. Je to z důvodu oplachování sliznic, aby mikrobi měli maličko těžší práci při usazování se na nich. Již usazené bakterie se z těla vyplavují a tak mají daleko menší šanci škodit. Proč tedy neproplachovat pivem, když nám tolik chutná a navíc i pomáhá? Je ovšem spousta jedinců, kterým pivo v zimě „nejede“, protože je studené. Vzpomeňte si na naše dědy, kteří měli ve výčepech dokonce ohříváčky do piva. Prostě v zimě pili zásadně teplé pivo. Vyzkoušejte to i vy a proplachujte organismus při nachlazení nebo při podezření na blížící se chřipku teplým pivem.

Není ani žádným tajemstvím, že pivo velmi dobře podporuje trávení a posiluje vylučování. Prakticky funguje jako iontový nápoj.

Chmel není jenom zlato

Ve známé písničce se zpívá – „chmel je naše zlato…“ A z čeho je pivo? No přece z chmele. V nedávné době uskutečnily dvě světové laboratoře výzkum, které nezávisle na sobě oblevily prvek Humulon, obsažený ve velké míře v chmelu. A právě ten má v sobě látku s protizánětlivými účinky. Právě díky němu má pivo tu úžasnou nahořklou chuť, která dělá pivo pivem, tak jak ho máme rádi. Nejlepší ale na něm je fakt, že dokáže ubránit lidský organismus před útokem virů.

Pivo a děti

Japonští univerzitní vědci se na základě těchto poznatků pustili do výzkumu, co se vývoje jídla a nealkoholických nápojů s Humulonem týká. Jednalo se jim především o to, aby tuto látku mohly konzumovat i děti a tím by byly chráněny proti různým zimním nákazám, jako jsou chřipka a nachlazení.

Jak vědci dále zjistili, Humulon je přímo ideální v boji se škodlivým respiračním syncitiálním virem (RSV), jenž má na svědomí takové nemoci, jako je zápal plic a různé dýchací potíže a to hlavně u předčasně narozených dětí a dětí do věku pěti let. RSV je vysoce nakažlivý a snadno jej lze zaměnit za jiné nemoci. U těch nejmenších dětí postižených touto chorobou dokonce statistiky hovoří o úmrtí. Bohužel proti tomuto viru nebyla vyrobena ještě žádná vakcína, takže chmel v tomto případě hraje prim. Opravdovou sázku na jistotu.

Chmel zahání angínu, opary a koutky

Jak na zpomalení biochemických procesů v krvi, které jinak vedou k zánětům, se zaměřil výzkumný tým z Innsbrucku. Bylo prokázáno, že pití piva tuto moc má. Samozřejmě tím nemysleli, aby každý z nás denně vypil několik piv, ale vřele doporučují jedno až dvě pivka pro zdravíčko a to nejen v létě, ale i v zimě, kdy je největší nebezpečí onemocnění chřipkou, či nachlazení. Dokonce prokázali, že pití piva v letních měsících funguje velmi podobným způsobem i na střevní chřipku.

Dále objevili v chmelu další vynikající látku – Lupulon. I v tomto případě se jedná o  jedinečnou věc, protože je to přírodní antibiotikum. To je obsaženo nejvíc v práškovém povlaku chmelových šišek. Je to úžasný bojovník proti všemožným plísním a bakteriím, zánětům a virům, které mají na svědomí takové nepříjemnosti, jako jsou opary anebo prasklé koutky. V tomto případě nastupuje do boje zinek a všechny vitaminy skupiny B, které jsou rovněž obsaženy v chmelu.

Tímhle ale výčet perfektních vlastností nekončí. Pivo totiž obsahuje i další vitamíny, stopové prvky a minerály. Jedná se především o hořčík, draslík, fosfor a křemík. Veškeré tyto prvky jsou přímo ideální pro lidský organismus. 

Hygiena na prvním místě

Jak tedy zúčtovat s nastupující chřipkovou epidemií? Co nám pomůže kromě pitné pivní kůry? Vždyť jak známo, chřipka se nepřenáší jen vzduchem, ale i dotekem. Jak se tedy chránit? Je to jednoduché. V tomto rizikovém období je nejhlavnější a nejdůležitější zachovávat přísnou hygienu. V praxi to znamená: používat jednorázové kapesníky a po každém jejich použití by si každý měl umýt ruce. V případě nouze postačí i kapesníky vlhčené

Nezapomínejte také na přísun vyšších dávek vitamínů. Poohlédněte se v lékárně, kde je dostatek různých podpůrných léků, které donutí chřipku a nachlazení brzy na ústup.

Spousta nemocných jedinců vyžaduje v tomto případě antibiotika. Jenže pozor. Ty na chřipku nezabírají. Sice jsou velmi nápomocné při závažnějších onemocněních, jako je třeba zápal plic, ale proti chřipce jsou bezcenná

Co říci na závěr? Snad jen to, že přesně jako uznáváme různá lidová moudra, je nutno věřit i starému hospodskému moudru – pivo vyléčí nachlazení, chřipku i počínající angínu.

Proto pijme Češi pivo. Chráníme se tak proti chřipce a nachlazení. Posilujme svůj imunitní systém!

Podělte se s námi o svoje zkušenosti s léčivými účinky piva.

Obyčejná sůl je naprosto nepostradatelnou přísadou v každé kuchyni. Kdo by ji neznal? Málokdo ale ví, že má obrovské léčivé účinky pro náš organismus a to z jednoho prostého důvodu. Přírodní krystalická sůl se totiž skládá z 84 prvků, z nichž se skládá i lidské tělo. A právě na základě těchto poznatků je sůl hojně využívaná v takzvané magii, kde zaujala prvenství v očistě těla. Tím se myslí očištění samotného člověka od veškerých negativních vlivů. Jak a za jakých podmínek ji tedy lze využívat? 

Solné lampy

Solnou lampou se rozumí himalájská sůl. Jak sám název napovídá, získávají se tyto lampy z ložisek kamenné soli v Himaláji. Jsou v nich zachovány veškeré přírodní látky. A jak se vlastně taková solná lampa využívá? K čemu slouží? Stačí ji rozehřát žárovkou nebo i obyčejnou svíčkou uvnitř lampy a v ten moment se začne sůl uvolňovat do vzduchu. Tímto jednoduchým procesem se změní ovzduší v celé místnosti a je naprosto vynikající pro alergiky a osoby s dýchacími potížemi. Rozehřátá solná lampa má i další pozitivní vlastnosti na lidský organismus. Její příjemně měkké světlo harmonizuje a tím zklidňuje lidskou mysl. Tak napomáhá odbourávat například stres a různé formy depresí.

Díky všem těmto úžasným vlastnostem jsou solné lampy doporučovány i odborníky na feng shui a to hlavně pro harmonizaci místností. Další variantou je jejich schopnost pohlcovat elektrosmog.

Každá solná lampa má maličko jiný tvar. Pořídit se dají v mnoha podobách a to od těch nejjednodušších až po složitě opracované tvary. 

Solné koupele

Tyto koupele znaly již naše babičky. Kromě soli do vody přidávaly i různé bylinné přísady. Samotná koupelová sůl je pro tyto účely nejlepší a nejvhodnější z Mrtvého moře, jež se ve finálovém použití smíchá se sušenými bylinkami. Na očistu těla a mysli od negativních vlivů nejlépe pomáhá andělika, levandule anebo routa. Doporučuje se i sušená šalvěj. Pokud chcete získat co nejlepší výsledky, potom je vhodné nechat koupelové soli s rozdrobenými bylinami nějakou dobu odležet, protože tak se nejlépe projeví jejich blahodárné účinky.

V případě, že nemáte po ruce žádné bylinky, lze je nahradit pár kapkami vašeho oblíbeného éterického oleje. V tomto momentě je ale zapotřebí dávat pozor na případně různé alergické reakce. 

Solné jeskyně

Na velmi podobném principu solných lamp, fungují u nás již dobře známé solné jeskyně, jen v mnohem větším měřítku. Každá solná jeskyně je vlastně uměle vytvořená místnost, sestavená z obrovských bloků soli, jejíž vyhřívaná podlaha pak napomáhá vypařování a uvolňování soli do vzduchu.

Solné jeskyně jsou hojně vyhledávané nejenom pacienty s dýchacími potížemi. Obrovskou úlevu zde nachází také lidé trpící depresemi, různými druhy úzkostí anebo i nespavostí. Minerály obsažené v soli tak očišťují nejenom tělo, ale i mysl od různých škodlivin. Odlehčují tak vlastní fungování organismu.

Pokud chce člověk jen tak relaxovat, potom není nic lepšího pro odpočinek než právě pobyt v solné jeskyni. Takováto detoxikace a očista organismu je pro každého jedince doslova balzámem nejenom pro tělo, ale i pro duši. 

Domácí solná jeskyně

Jistě jsou mezi námi i tací, kteří dávají přednost relaxaci raději v soukromí svého domova. A právě pro takovéto jedince je určena domácí solná jeskyně. Ono totiž není nad pohodu u domácího krbu, krásně zregenerovat celé tělo a přitom úplně vypnout.

Pro ty, jenž mají menší byt (cca 150 m3) a chtějí ho vyčistit celý, je vhodnější domácí solná jeskyně Salin Plus. Je určena pro čištění vzduchu a pro již zmiňovanou perfektní relaxaci těla i mysli.

Velmi vhodná nejenom pro alergiky je solná jeskyně Salin S2. Ta je schopná vyčistit vzduch cca do40 m3, tedy asi jeden pokoj. 

Něco magického na konec – rituály se solí

Sůl se perfektně hodí nejen pro očistu našeho organismu, ale i jako očista našeho obydlí a to od jakýchkoli špatných vibrací. Pokud tedy chcete ochránit svůj domov od všeho zlého, potom byste se měli zaměřit právě na obyčejnou sůl. Je několik možností, jak provést očišťovací rituály. V případě větších prostor je samozřejmě možné sůl jen tak nasypat do všech koutů na podlahu místnosti a takto vše zanechat do druhého dne, kdy je možné ji zamést. Sůl už totiž za tuto dobu vše zlé pohltí.

Pokud chcete mít ale naprostou jistotu, je lepší a daleko účinnější připravit solný roztok a umýt kromě podlahy třeba i okna. Při nasypávání soli do vody je nutné myslet pouze na pozitivní věci. Jen tak lze zahnat z vašeho obydlí veškeré negativní účinky. Na pomoc vám totiž jdou síly vody a země.

Další možností, jak odehnat vše zlé z vašeho příbytku a naopak přivolat štěstí a pohodu, je zapálená vonná tyčinka a miska vody s rozpuštěnou, nejlépe mořskou solí. Při tomto rituálu se doporučuje rozptýlit vonný kouř a droboučké kapky. Je doslova nutné myslet při tom na to, že tímto způsobem vyháníte veškeré neštěstí a smůlu. Obzvlášť důležité je soustředění se na okna a dveře. Na přivolání pozitivních energií je potřeba si připravit ještě jednu misku, tentokrát s mlékem a rozpuštěným medem. S touto miskou je nutné vše znovu projít, ale v tento moment je potřeba se soustředit na přivolání pozitivních energií.

Rituál se ukončí načrtnutím pentagramu slanou vodou a to přímo na vchodové dveře. Jedná se o pěticípou hvězdu, která musí být nakreslená pěti přímými tahy. Je zapotřebí v duchu myslet na to, aby se už nikdy do vašeho života nedostalo žádné neštěstí. Tím je váš dům posvěcen a zabezpečen proti veškerým negativním vibracím.

Toužíte po pravé lásce, ale nemůžete ji nikde objevit? Potom vyzkoušejte další rituál se solí, kterým je možné si lásku přivolat. Recept je velmi jednoduchý. Stačí smíchat odpovídající množství soli se sušenými růžovými plátky. Tato konzistence se nechá v dóze minimálně přes noc. Potom je zapotřebí každý den nasypat o půlnoci anebo za časného rozbřesku, kdy je čas změn a transformací, špetku soli před své dveře. Myslete přitom na svou spřízněnou duši a vyčkejte asi čtrnáct dnů. Po této době by se měla objevit u vašich dveří. 

Pokud znáte další magické použití soli, podělte se o ně s ostatními. 

Káva

Kdo by ji neznal? Vždyť se jedná o jeden z nejoblíbenějších horkých nápojů nejenom poslední doby. Od časů, kdy byla objevena, zcela jistě ovlivnila hlavně hospodářskou strukturu mnoha zemí. Samotná příprava kávy je v některých krajích považována za jakýsi rituál, někde dokonce až obřad.

V našich zemích se považuje pití kávy za společenskou anebo jen tak relaxační událost. Vždyť kolik lidí je možné potkat ráno cestou do práce s kelímkem kávy v ruce. Kolik lidí by se bez kávy po ránu vůbec neobešlo. Káva se prostě stala naší nedílnou součástí.

Co vlastně je káva a jak se pěstuje, či připravuje? Je to horký nápoj vzniklý z plodu kávovníku, které se po uzrání praží.  Mletím pražených bobů kávovníku vzniká jemný tmavý prášek, který je určený právě k výrobě tohoto lahodného nápoje.

Pro samotnou kávu je charakteristická silná vůně a černá barva. Mimo jiné další složky, obsahuje káva hlavně alkaloid kofein, povzbuzující srdeční činnost. Právě pro tyto povzbuzující účinky získala káva na celém světě obrovskou oblibu. Nejvíce je vhodná pro jedince, trpící hypotenzí neboli nízkým, krevním tlakem. Vědci dokonce obhajovali svoji studii, kdy prokazovali vliv pití kávy, jako prevenci proti zákeřné nemoci, zvané rakovina.

Káva Arabica

V současné době je na celosvětovém trhu několik druhů káv a to od klasické, mleté zrnkové kávy, až po v poslední době velmi oblíbenou kávu rozpustnou. Nejvíce rozšířenými druhy kávy je Coffea Robusta a Coffea Arabica. Méně používané Coffea Excelsa a Coffea Liberica se na našich trzích objevují velmi zřídka. Až sedmdesát procent celosvětové populace používá dva základní typy kávy, kterými jsou tolik známé káva Arabica a robusta Arabica. Jedná se o produkt s menším obsahem kofeinu, ale zato bohatším o různé chutě a vůně.

Tato odrůda se pěstuje ve větších nadmořských výškách a to v úctyhodných 900 –2800 mnad mořem. Velmi často se tak děje v sopečné půdě, ale také klidně jako lesní forma. V tomto případě se jedná o kávu z Etiopie, známou jako káva Harar anebo Wild Forest. Zrna z tohoto pěstebního programu jsou daleko větší než u robusty. Jsou ale zase více citlivá na teplotu při samotném pražení.

K největším producentům kávy Arabica se řadí Brazílie, Kolumbie, Indonésie a Vietnam. Pro zajímavost: káva je hned po ropě největším prodejním artiklem na světě.

Historie zrnkové kávy

Samotná historie kávy sahá hluboko do celosvětových dějin. Úplně nejstarší podchycené stopy kávy pocházejí z Etiopie, konkrétně Habešské vysočiny a pokračují do Keni. V těchto zemích dodnes tradují různé pověsti. Nejznámější legenda o černém zlatu, jak byla zrnková káva pojmenovaná, nás zavádí do Orientu devátého století. Vypráví o chudém, arabském pastevci jménem Kaldi. Ten každý den pásl své kozy v horách Jemenu a pokaždé na jiném místě. Jednoho dne je dovedl na pastvu, jež byla porostlá keři s neznámými červenými bobulemi. Kozy se po jejich pozření doslova rozdováděly a to více, nežli jindy. Kaldimu to bylo velmi divné. S tímto svým poznatkem se po návratu domů svěřil svým nejbližším a jak už to bývá zvykem, velmi brzy se o této události dozvěděl sám mocný opat z nedalekého kláštera. Ten dal zmíněné plody a dokonce i celé keře posbírat a uvařit z nich nápoj pro svoje řeholníky. Byl vcelku chutný, nikoli však lahodný. Ale své očekávání splnil. Mnichové byli po vypití nápoje plní elánu, mohli dlouho ponocovat, věnujíce se celé dlouhé hodiny modlitbám. Po únavě nebylo ani stopy.

Velmi rychle si na svůj nový, podpůrný nápoj zvykli a tak začali keře s kávou pěstovat. Když udeřily deště, sušili jednoduše promáčené větvičky plné červených plodů přímo nad ohněm a tak se stalo, že jim několik zrnek kávy upadlo přímo do rozžhavených uhlíků. A stal se doslova zázrak. Zrnka kávy žárem zuhelnatěla a začala vydávat úžasně voňavé aroma. Mniši přilákáni nezvyklou vůní začali popraskané bobule vytahovat z popele. A jak byla zrnka žárem křehká, v rukou se jim rozmělněna proměnila v hladký, voňavý prášek. K objevení tajemství lahodného moku byl už jenom krůček. Po vypití takto připraveného nápoje, byli mniši velmi překvapeni lahodnou chutí a hlavně povzbuzujícími účinky, daleko silnějšími, než nápoj ze syrových bobů.

Další historická zmínka pochází až ze čtrnáctého století a opět z Jemenu, kde se začala káva pěstovat v terasovitých zahradách. Do té doby se dějiny kávy zahalují do neproniknutelného tajemství. Sem podle všeho dopravili kávu etiopští válečníci, kteří pojali keře s červenými bobulemi jako součást válečné kořisti. Z přístavního města Adenu, nacházejícím se v jižním Jemenu, putovala káva až do Mekky, svatého města Islámu. Mekka byla již v této době tím nejdůležitějším místem Arabů. Místem, které musí každý správný muslim alespoň jednou za život navštívit. A právě v tomto městě vznikají první kavárny, jež navštěvují poutníci z celého světa. Tak se dostala káva do podvědomí obrovské masy lidí a získala tak velkou oblibu. Odtud i její název kava, pocházející z arabsko tureckého slova kahve, znamenající v doslovném překladu – omamný nápoj. Obchodu s kávou do jiných částí světa už nic nebránilo.

Historikové uvádějí ještě spoustu dalších zajímavostí, co se historie kávy týká. Například, že bylo pití tohoto nápoje v šestnáctém století náboženskými fanatiky, právě díky svým „omamným“ účinkům, zakázáno. Ty byly přirovnávány ke škodlivým účinkům alkoholu a její označení za „Satanův nápoj“ jistě hovoří za vše. Veškeré zásoby kávy musely být na jejich příkaz spáleny a jejich prodej byl pod pohrůžkou smrti zakázán. Vše vzniklo zřejmě z obav, že by káva mohla nahradit víno, které bylo považováno za boží nápoj. Toto dilema ovšem velmi šalamounsky později vyřešil sám papež Klement VIII, který si nápoj zvaný káva oblíbil pro svoji jedinečnou chuť. Prostě nechal kávu pokřtít.

Ovšem ani tento velmi striktní zákaz nemohl zastavit další šíření v té době, již tolik oblíbeného nápoje. Již zmiňovaná Mekka byla obrovskou křižovatkou obchodních cest a tak se dalo očekávat, že se káva dostane do všech velkých měst své doby, jako byla Káhira, Damašek či Allep. Za největší centrum obchodu s kávou se stalo jemenské přístavní město Mokka, které bylo považováno za kávovou metropoli. A právě podle tohoto města dostala název silná, arabská káva.

Někdy v sedmnáctém století se káva dostala díky holandskému obchodníkovi, který propašoval kávovník z Jemenu, i do Evropy. Zde se jich ujali tehdejší botanikové v holandské kolonii Jávě a podařilo se jim vypěstovat první sazeničky opravdových kávovníků. Na lávové provzdušněné půdě, společně s vlhkým podnebím, tak nastaly přímo ideální podmínky pro pěstování kávy. Tak vznikla první zámořská plantáž na pěstování kávy, na světě.

Velmi brzy se začala káva šířit napříč kontinenty a již v sedmnáctém století se nachází záznamy o kávových plantážích. Například Britům patřila na Jamajce a v Africe, Portugalci ji měli v Brazílii, Francouzi na Antilách a ve Francouzské Guayaně. A tak postupně vznikaly další a další kavárny, které postupem času získaly na celosvětové věhlasnosti.

Ovšem když se řekne kavárna, asi hned každého napadne Vídeň. Ani tady není historie kávy skoupá na dramatické události. Když totiž v roce 1683 byla Vídeň obléhaná Turky, zůstalo po nich při jejich panickém útěku na místě asi pět set pytlů zelených kávových bobů. Tak se vlastně dostala káva do Vídně. Obyvatelé neváhali a začali tento nápoj ihned vařit a prodávat ve svých nových, vznikajících kavárnách. Ovšem samotný hořký nápoj jim nijak nechutnal a tak začali vymýšlet různá ochucovadla, jež by dala vyniknout lahodné chuti kávy. A tak přišla na řadu šlehačka a med. Odtud věhlasná a velmi populární „Wiener Melanže“ neboli Vídeňská káva.

Čerstvá káva

Od historie ale přejdeme do současné doby, kdy je možné zakoupit opravdu čerstvě praženou kávu. Na našem trhu je několik pražíren kávy a tak má každý konzument jistotu, že se na jeho stole opravdu objeví čerstvě pražená káva. Dodací lhůty jsou velmi rychlé a zakoupit ji lze ve spoustě internetových, či kamenných obchodech.

Mletá káva

Pro přípravu lahodné kávy je vždy nutné kávu napřed umlít. Tímto způsobem se dosahuje daleko rychlejšího vyluhování kávy a to vždy v horké vodě. Mletá káva by se měla připravovat pomalu, aby se při mletí nepřehřívala, čímž by ztratila své jedinečné aroma. Jemně namletá káva se tak používá při přípravě klasické turecké

kávy, středně mletá zase vyhovuje podmínkám překápávání, kdy vzniká lahodný mok, zvaný espreso. Vzniklo tak logicky pravidlo, že čím jemněji namletá káva, tím méně je jí potřeba pro samotnou zálivku. Ale pozor. Káva pomletá hodně jemně pro změnu ztrácí svou charakteristickou chuť a je mírně nahořklá. Prostě je to takové menší, doslova alchymistické umění.

Uchování mleté kávy

K samotnému prodloužení trvanlivosti kávy je vždy užívané tzv. vakuové balení. A jak uchovat její životnost po otevření balíčku, kdy k našim čichovým vjevům zavane úžasné aroma? Z babských rad víme, že otevřenou kávu je nejlepší přesypat do šroubovací sklenice a tu umístit do chladna, nejlépe do lednice. Takto uskladněná káva si udrží svoji čerstvost a co je nejdůležitější, i svoje aroma.

Jste také milovníky kávy? Podělte se s námi o některé poznatky, recepty na dobrou kávu nebo jak ji uchovávat.

Varování proti vzteku! Zbavte se ho!

Znáte to. Tlak nebezpečně stoupá, začínáte vidět rudě, prostě adrenalin se hromadí. Z úst začínají vyklouzávat vzteklá a zlá slova. Takový menší infarktový stav. Patříte i vy mezi vzteklouny? Potom si nechte poradit, jak se co nejrychleji tohoto povahového rysu zbavit.

Není žádným tajemstvím, že v každém z nás dřímá nějaký ten vzteklý červík a jen čeká na příležitost, jak se dostat na povrch. Spousta z nás prostě okamžitě „vyšumí“ a je zle. A v tomto okamžiku je potřeba se zeptat sám sebe: opravdu mi ten, který mě „vytočil“, stojí za vztekání a rozčilování? Vždyť si tím zadělávám na pořádný zdravotní malér.  

Odborníci před tímto zdánlivě banálním problémem varují: „Dlouhodobým prožíváním vzteku, agrese a zlosti, stejně jako jejich brzděním, může tělo reagovat chronickým stresem. Obrovské tělesné obtíže, jako jsou například velká pracovní zátěž, různé rodinné problémy, mohou být také startérem chronického stresu.

V tomto případě jsou důsledky u každého jedince jiné. Někdo propadne přejídání, jiný jídlo odmítá, další sáhne po alkoholu nebo drogách a v horších případech si může postižený jedinec i sáhnout na život. Bolestivé nadýmání, zapáchající pot, bolesti a skřípání zubů, problémy s menstruací, to vše jsou další dopady chronického stresu. Odborníci dále uvádí, že tento problém může vyústit až rizikem vysokého krevního tlaku, žaludečními vředy, poruchou štítné žlázy, astmatem, náběhem na cukrovku, deprese a spousta dalších potíží v lehčích, či těžších formách.

Zlost a hněv – nejhorší strašák pro srdce

Fyzické zdraví každého vzteklouna vážně ohrožuje hromadění zlostných emocí. To si potom vybírá svoji daň v podobě koronárních srdečních onemocnění, anebo chorobě krevního oběhu. Podle statistik jsou nejvíce ohroženi starší muži. Pro rozvoj deprese zase velkou měrou přispívá hromadění stresu, zlosti a agrese, kdy se doslova odbourá imunita.

Jak k takovému procesu dochází? Lékaři vysvětlují: Věčné rozčilování, vztek a agrese dávají podnět k vyplavení řady hormonů a to zejména z nadledvin. Kardiovaskulární systém se připraví na obrovskou zátěžovou situaci. Srdeční frekvence se zvyšuje a s ní i krevní tlak, prokrvují se svaly, čímž se snižuje prokrvení orgánů, nastává mobilizace energetických rezerv, srdce začíná přečerpávat více krve a tím se změní celková srážlivost krve. V ten moment přestává fungovat imunitní systém a tělo není schopno se bránit.

Krátkodobý vztek…. zdravotní rizika

Nejenom dlouhotrvající vztek vede ke zdravotním problémům. I jednorázový zlostný výbuch vede k mnoha zdravotním komplikacím. Výzkum provedli odborníci na tuto problematiku a výsledek byl naprosto šokující. Dobrovolníci, jež se podrobili zkouškám, trpěli ještě dvě hodiny po výbuchu vzteku pětkrát vyšším rizikem srdečního infarktu a třikrát vyšším rizikem mrtvice.

Tyto výsledky jsou naprosto alarmující.

Zlost může i za psychické problémy

Jakékoli stresové situace mají nemalý vliv na naši psychiku. Tímto problémem se zabývá i americká psycholožka Laura Hayesová, která tvrdí, že za úzkostnými stavy a stresem stojí v drtivé většině zlost a negativní myšlenky. Dále na základě svých výzkumů zveřejnila  spoustu dalších poznatků. Mimo jiné také to, že ačkoliv našim předkům pomáhala zlost a vztek přežít, současné populaci spíše škodí. Dále varovala před faktem: ve zlosti člověk není schopen jednat adekvátně k dané situaci, jasné myšlení je zastřeno a schopnost vyjednávání je prakticky nulová. Tím odpadá možnost střízlivého uvažování.

“Nevztekejte se, budete lépe spát

Umíte se pořádně vytočit? Potom znáte ten pocit bezmoci, kdy v noci ne a ne „zabrat“. Hlavou se vám honí spousta myšlenek o prožité emoční situaci, tělo i mysl se začíná uklidňovat a vy přemýšlíte nad tím, proč jste se nechali tak rozčílit. Vzteklá slova vás mrzí, ale už je bohužel nejde vzít zpět. Nastává čas, kdy přemýšlíte nad tím, jak se třeba omluvit anebo jen obrousit ostré hrany vyřčených slov.  A spánek stále nepřichází……..

Máte náběh na cukrovku? Potom se nevztekejte

Ačkoliv neexistuje přímá spojitost mezi návaly vzteku a vznikem cukrovky, podle publikací amerických odborníků, by mohl častý stres vést klidně až k úbytku cukru v našem těle – cukrovky.

Podle provedených studií se jednalo o lidi, kteří měli díky tomuto svému charakterovému rysu až 34% zvýšení rizika vzniku cukrovky. A to oproti dobrovolníkům s klidnou povahou.

Jak tedy na vztek?

Psychoterapeuti, zabývající se tímto ožehavým problémem doporučují: „Vztek musí mít možnost se odreagovat. Je potřeba najít si činnost, při které jsou emoce bezpečně fyzicky vybity. Někomu pomáhá běh, jiným jízda na kole, kickbox, štípání dřeva… Je důležité, aby se jednalo o fyzicky náročnou činnost, a je dobré ji provozovat nejen v obdobích vzteku, ale i v mezidobích relativního klidu. Pomůže to zmírnit jak intenzitu návalů vzteku, tak prodloužit klidnější fáze mezi nimi.“

Naučte se odpouštět. To je nejbezpečnější cesta k sebeuzdravení se od vzteku a tím pádem od všech zdravotních problémů s tím spojených.

Máte radu jak na vztek? Jak vyhrocené situace zvládáte vy? Podělte se s námi o své zkušenosti.

Když chtějí oba partneři, je možné domácí nudný sex změnit

„Když dva se rádi mají….“ – zpívá se ve starém šlágru. A tak jako v písničce, tak i v životě přichází zamilovanost. S láskou tak nějak samozřejmě dochází na sex. Je něžný, krásný, vášnivý. S přibývajícími lety ovšem vášeň ustupuje a tam, kde se o tuto biologickou potřebu nepečuje, se ze sexu stává nudná rutina. Co s tím? Někdo si chce pomoci pornografickými filmy, jiný sází na svůdné prádélko a někdo zase třeba na erotické pomůcky. Škoda, že taková univerzální rada jak zabít nudu v posteli prostě neexistuje.

Pravda je ovšem taková, že zaručeným vrahem sexuálních aktivit jsou děti. V tomto bodě bývají vynikajícími pomocníky prarodiče. „Nechte je, ať se celý víkend těší ze společnosti vnoučat. Budete mít dostatek času sami na sebe a na váš intimní život,“ radí sexuolog.

Z očekávání zklamání

Známé přísloví praví: „Na všechno musí být dva,“ V sexu to platí dvojnásob. Proto je vždy nutné vystihnout tu pravou chvilku, kdy na sexík jsou naladěni oba dva partneři, aby nedocházelo ke zbytečným zklamáním, jako v případě Karolíny. Ta si vysnila romantický večer se svým partnerem a už z práce mu poslala smyslnou smsku, že má velkou chuť se milovat. Na odpověď čekala dost dlouho a vůbec ji nepotěšila. Partner měl nějaké problémy v práci a na nějaké milostné radovánky neměl tím pádem ani pomyšlení. Zklamanou Karolínu tak čekalo pouze zklamání.

Z toho plyne poučení, že je potřebné znát a vědět, jak je na tom partner se svými touhami, prostě co od nás očekává, co ho dokáže spolehlivě naladit na tu správnou erotickou notu.

Sex koučka Julia Gaia Poupětová nabádá ke komunikaci mezi partnery: „Pro partnery je velmi těžké se trefit do přání toho druhého, pokud mezi nimi nedochází ke komunikaci. Je potřeba hovořit o tom, co ten druhý má rád, co ho vzrušuje a naopak, co mu vadí. Jen tak může dojít k sexuální harmonii.“ Dále uvádí: „Je potřeba se zamyslet a zjistit proč a z jakých důvodů se ze vzrušení při milování stala nudná rutina. Zdali za to může přemíra práce, pohodlnost, nedostatek soukromí či vzájemné odcizení atd.“

Pokud tedy nechcete dojít se svým partnerem až k rozvodovému stání, potom byste se měli pokusit změnit své léty zažité návyky. Protože pokud se o toto bude pokoušet jen jeden z partnerů, zatímco ten druhý nechce měnit nic, zcela jistě u rozvodu skončí.

Chtějte pouze možné věci

„V dlouhodobém partnerství je sexuální rutina doslova nevyhnutelná,“ uvádí k tomuto ožehavému problému realista Weiss. „Nelze očekávat, že po dvaceti letech bude milování stejně tak krásné a jiskřivé, jako když se partneři seznámí. Kdo toto očekává, bývá nemile překvapen a velmi brzy zklamán.“ Podle něho není žádnou výjimkou, když takto sžití lidé žijí vedle sebe doslova jako bratr se sestrou. Prostě se potřebují, je jim tak dobře. Milují se a nejsou spolu jen kvůli sexu.

Překvapení se občas nevyplácí

Chcete svého partnera překvapit? Plánujete nějakou akci, korunovanou něžným milováním? Potom ale napřed třeba nenápadně zjistěte, jak je na tom váš partner, protože můžete být odmítnuti. Z toho zákonitě pramení velké zklamání. Přesně jako Viktor, když chtěl překvapit svoji manželku romantickou večeří při svíčkách, s příslibem kouzelné chvilky a romantického a něžného milování. Odmítnutí bylo jako ledová sprcha. Monika totiž měla problém v práci a z hádky se šéfem ji rozbolela hlava.

Odborníci radí: Je lepší, pokud chcete překvapit svého partnera něčím neobvyklým, připravit ho na to. Nemusí vědět, o co se jedná, stačí pouhý příslib něčeho tajuplného. Tak se můžete přesvědčit, jak na tom je vaše drahá polovička. Tímto předejdete odmítnutí a velkému zklamání.

Inspirujte se vzájemně, udělejte si čas na hezké chvilky

Nutíte se do sexu jen proto, abyste vyhověli svému protějšku? Nedělejte to! Podle sexuologů je tohle cesta do pekel. Raději předcházejte zavčasu partnerské sexuální nespokojenosti. Nejlepší je o všem mluvit. Tak předejdete i takovým nepříjemnostem, jako je nucení sebe nebo partnera do sexuálních aktivit, které vám nejsou po chuti.

Weiss před tímto varuje: „Většinou se hlavně ženy nutí do všemožných praktik, jen aby vyhověly svému protějšku. Takováto „řehole“ ovšem může časem vyústit až k tělesnému odporu vůči partnerovi.“ Podle jeho slov je vždy lepší se řídit sexuálními potřebami toho z páru, jenž má nižší potřebu tělesného kontaktu. V opačném případě dochází k nevěrám, které vedou k rozchodům.

Vyzkoušejte proto společně různé sexuální praktiky, které najdete jako inspiraci například v literatuře, erotických filmech….  Proč nezkusit společnou koupel se skleničkou vynikajícího vína? Vytvořte si z vonných svíček romantické pozadí. Hlaďte se a mazlete. Nebo si jen tak přituleni k sobě povídejte. Uvidíte, že ta správná chvilka přijde sama. Najděte si takovou předlohu k erotice, která bude vždy a za všech okolností vyhovovat oběma. Uvidíte, že i po společně strávených letech to bude krásné tak, jako za mlada.

Víte, jak odbourat partnerskou nudu v sexu? Podělte se s námi o svoje zkušenosti.

Pro lepší libido EKOMARKET.cz doporučuje:

Červený kořen - pro stimulací mužské pohlavní síly, podporuje funkci pohlavních orgánů, harmonizuje nervový systém 

Kamavit forte - účinný přípravek pro normalizaci sexuálních funkcí, pro muže i ženy

Rejunova - přípravek pro muže - Proti impotenci, stimulace sexuální aktivity, afrodizikální účinky

Neroli - 100% esenciální olej - trpké večerní aroma pomáhá při nespavosti a při zvýšené podrážděnosti. Je považováno za jedno z nejsilnějších afrodiziak. 

Jasmín - 100% esenciální olej  - Účinky na duši: mírní deprese, působí jako afrodiziakum, uklidňuje, citově ohřívá, uvolňuje, eroticky stimuluje (u žen). Použití při strachu, apatii, frigiditě, lhostejnosti, impotenci, neradostnosti, melancholii, poraženectví, psychosomatických (duševně podmíněných tělesných) potížích, k otevření uzavřených lidí, propůjčuje optimismus a důvěru, uvolňuje duševní křečovitost, posiluje sebedůvěru. 

Koupelová sůl s růží stolistou - květ růže stolisté obsahuje růžovou silici, která má ve Francii pověst afrodiziaka. Pomáhá též při revmatických potížích. 

Smějte se - smích léčí duši

Proč se každý den smát? Protože smích léčí! Přesně tohle prokázaly studie kanadských odborníků, kteří uvádějí, že se máte smát za každých okolností. Berme je vážně. Vždyť úsměvem si můžeme kolikrát zlepšit náladu a to nejen sobě, ale i druhým. Pro příklad: představte si, že jdete po ulici a proti vám jde někdo zamračený. Vy se na něho krásně a povzbudivě usmějete a on vám možná úsměv vrátí. Vsaďte se, že vám bude hned lépe.

Je potřeba si totiž uvědomit, že úsměvem se dá komunikovat a to nejen se sebou, ale i s druhými. Úsměv vám může dopomoci i k partnerovi. Lékařka Irena Zvánovcová k tomu dodává: „Úsměvem dávám najevo, že někoho ráda vidím. Prostě že mám radost se shledání. To stejné ale praktikuji i sama se sebou. Každé ráno se na sebe usměju do zrcadla anebo jen tak vnitřně, klidně i v průběhu celého dne. Velmi pozitivně tím ovlivňuji nejen svoji náladu, ale i těch druhých. Úsměvem se dá totiž „nakazit“ celé své okolí. Děje se tak na základě tzv. zrcadlových neuronů. Takto vysílané emoce do světa zachytí další jedinci a jejich mozky začnou vyvolávat podobné stavy, které prožívají ti druzí.“

Pozitivní myšlení díky obyčejnému úsměvu

Nešetřete smíchem - usmívejte se na okolní svět. Vyzařujte pozitivní energii. Klidně mějte na obličeji vrásky, ale nikdy ne od zloby a starostí. Ty vrásky musí být  od smíchu. Ukažte všem škarohlídům, že i oni by si měli najít každý den alespoň chviličku na úsměv. Vždyť usmívající se člověk vypadá daleko lépe, než věčně zamračení morousi.

Není vám právě do smíchu? Začal váš den třeba hádkou s partnerem anebo jste měli konflikt v práci a proto teď máte na tváři vrásky od mračení? Zkuste se tomu zasmát. Uvidíte, že svět bude hned vypadat lépe. Docela určitě vám spraví i špatnou náladu. Prostě se usmívejte a tím nedáte nikomu najevo, jaká je vaše současná nálada. Odborníci totiž uvádí, že výraz vaší tváře napovídá cosi o vaší náladě a právě úsměvem je možné to změnit a ovlivnit. Podle nich emoce vznikající v mozku nejsou pro výraz tváře a naší náladu nijak podstatné. Ač se to zdá neuvěřitelné, hlavním iniciátorem zlepšení naší nálady jsou svaly ve tváři. Ty evokují posílení veškerých našich pocitů. Podle vědců při povzbuzování dobré nálady a potlačení špatné, se tvář sledovaného člověka dokázala silněji vyrovnat s emocemi, než prozrazovala. Samozřejmě byl započítán i úsměv falešný.

Není vám vůbec do smíchu?

Tak se do něj prostě přinuťte. Mozek není schopen rozeznat falešný úsměv od toho srdečného a proto se vaše mizerná nálada dokáže během okamžiku přetavit v pocit štěstí. Doktorka Zvánovcová vysvětluje: „Když se člověk začne usmívat, ačkoli je to jen úsměv předstíraný, protože mu třeba právě vůbec není do smíchu, zažije i něco z těchto emocí. Obličejové svaly roztahující tvář do úsměvu, tímto jednoduchým pohybem spouští v centru mozku, spojující se s radostí, produkci endorfinů a serotoninu, nazývaného též hormonem štěstí.“ Podle ní může výraz obličeje také ovlivnit výslednou náladu. Proto vřele doporučuje se usmívat a to za každých okolností. „Jste ve stresu nebo máte strach? Usmívejte se, docela určitě budete mít hned lepší pocit.“

Usměvavý člověk působí důvěryhodněji

Vědci z univerzity v Pittsburghu vypozorovali, že usmívající se osoba působí na okolí daleko důvěryhodněji, než mračící se člověk. Po bližším zkoumání tohoto jevu zjistili, že čím více se dobrovolníci usmívali, tím větší důvěru v ně měli další účastníci této studie. Jak dále uvádějí, úsměv má doslova kouzelnou moc a to jak při budování lepších vztahů anebo v případě odpustků. 

Další studie je doslova šokující. Podle dlouholetého výzkumu bylo zjištěno, že lidský mozek je naprogramovaný na negativní myšlení. Je to z důvodu jakéhosi ochranného mechanismu, ovšem častý úsměv na tváři dokáže tento jev zvrátit a pomůže naladit mozek na pozitivní vlnu. Proto je tak důležitý úsměv za každých okolností. V praxi to znamená, že čím více se bude člověk usmívat, budou ustupovat tyto negativní emoce těm pozitivním. Čím delší úsměv, tím pozitivnější myšlení.

Úsměv je nakažlivý

Jak uvádí autor knihy The Happiness Advantage Shawn Achor, popisující štěstí, měli bychom se usmívat pokud možno každý den. Doslova uvádí. „Směj se a celý svět se bude smát s tebou.“

Další příklad je nasnadě. Vejdete do obchodu a za pultem bude stát zamračená a usměvavá prodavačka. Na kterou se obrátíte raději se svojí prosbou? Odpověď je snadná. Samozřejmě požádáte tu usměvavou a zcela přirozeně se na ni začnete usmívat také. Tato usměvavá prodavačka má tím pádem i větší produktivitu práce. Proto je úsměv tolik žádaný na každém pracovišti. Šťastní a usměvaví lidé prostě odvádějí lepší práci a jsou více motivovaní.

Smích navíc pomáhá odbourávat stres, snižuje psychické napětí, posiluje imunitu a organismus je díky němu i odolnější vůči infekcím. V některých případech dokonce dokáže i mírnit bolest.

Shrnuto: smích opravdu dokáže léčit. Tak se usmívejte, buďte pozitivní. Hoďte negace za hlavu. Uvidíte, že svět bude hned růžovější.

Máte podobné postřehy s úsměvem? Dokáže i vám zlepšit náladu? Podělte se s námi o své poznatky.

EKOMARKET.cz doporučuje:

Co se děje v těle, když se nemůžete pohnout díky ischiasu?

Ischias. Doslova šílená bederní bolest, znemožňující jakýkoliv pohyb. Bolest, která vystřeluje do všech částí těla. Bolest, která až znemožňuje dýchání. Nohy brní a běžné úkony není možné zvládnout. Co se tedy děje v těle, když ho zachvátí ischias?

Za jakých okolností se nám zahryzne do bederní oblasti palčivá bolest?

Může to způsobit třeba přicházející jarní období, kdy je potřeba po zimním útlumu zkulturnit zahrádku. To znamená zvýšenou námahu při rytí, okopávání a protože s předešlým ročním obdobím jsme maličko zlenivěli a kondička není tím pádem prakticky žádná, může se velice snadno stát, že nám takzvaně „rupne v zádech.“ Může za to pořádné zapocení. A jak první jarní sluníčko hřeje, začínáme s přibývajícím potem odkládat kousky oblečení jeden za druhým. Pofukující větřík na nás suší propocené oblečení a nám je blaze z ubývající práce a také už nám není takové teplo, protože ten vánek je přece tak strašně příjemný. Ale úsměv nám doslova zmrzne v okamžiku, kdy se zakousneme do práce a rozmáchneme se motykou nebo rýčem a to z důvodu bodavé bolesti, která nám z ničeho nic projede jako blesk celým tělem. Reflexívně se předkloníme, protože ta bolest nás k tomu donutí a narovnat se už není v našich silách. Prostě zůstáváme v předklonu, jiný pohyb není totiž možný.

A tak se nějak odbelháme domů, kde se za sténání a hekání snažíme najít nějakou přijatelnou polohu, aby ta šílená bolest alespoň maličko konečně ustoupila. Nikoho z nás totiž nenapadne, že by mohlo jít o něco jiného, než zablokovaná záda. Ani večer není situace lepší, ale utěšujeme se myšlenkou, že jsme to prostě jen přepískli a že ráno bude lépe. Jen co si záda pořádně odpočnou, můžeme tu rozdělanou zahrádku dodělat.

Jenže ráno je náš bolestivý stav snad ještě horší. Není polohy, která by nám přinesla alespoň mírnou úlevu od palčivé bolesti. Je naprosto jedno, jestli se hýbeme nebo jsme v naprostém klidu. Bolest se stává nesnesitelnou, nohy začínají podezřele brnět, bolestivé je už i dýchání.

Tak vážení, tomuhle se říká odborně ischias neboli lidově houser.

Uskřípnutý sedací nerv

Za všechnu tu bolest může sedací nerv, respektive jeho podráždění, uskřípnutí, v horším případě zánět. Z anatomického hlediska je totiž právě sedací nerv největším nervem celého těla. Vyúsťuje z míchy právě v oblasti přechodu bederní páteře v křížovou a pokračuje dál do nohou. Samotných příčin tohoto bolestivého, zdravotního problému může být hned několik. Nejčastěji se jedná o tzv. vyhřeznutí meziobratlové ploténky. Je to způsobeno právě již zmiňovanou nepřiměřenou fyzickou zátěží anebo nějakým neopatrným, prudším pohybem. No, a když k tomu ještě navíc prochladneme, malér je na světě.

O co tedy jde?

Jak známo, lidská páteř je složená z několika obratlů. Mezi nimi se nachází meziobratlové ploténky, jež mají za úkol zabránit tření obratlů o sebe. Něco jako třeba gelové polštářky. A teď si představte situaci, kdy uděláte prudký pohyb. Svaly se na jedné straně stáhnou a na druhé straně se meziobratlová ploténka vyboulí. A jak je v okolí páteře opravdu málo místa, začne takto vyhřezlá ploténka dráždit anebo utlačovat právě sedací nerv. V případě, že je takováto diskriminace sedacího nervu dlouhodobá, může se do něho dostat i zánět, který je velmi nepříjemný a hlavně šíleně bolestivý. A jak nerv pokračuje do nohou, vede tuto bolest sebou a to často až do chodidel. Je zajímavé, že málokdy se objevuje bolest v obou nohou. Většinou se jedná o bolest střídavou. To znamená, že chvíli bolí jedna noha a za chvilku zase ta druhá.

Pokud tedy potíže dlouhodobě přetrvávají, je lepší navštívit lékaře, který po prozkoumání rozhodne o případné léčbě. Jinak ve většině případů potíže časem ustoupí samy, jen co se stažené svaly kolem páteře uvolní anebo se meziobratlová ploténka sama vrátí na své místo. Tak přestane utlačovat sedací nerv a potíže pomalu odeznívají.

Pár typů, jak se co nejlépe zbavit úporné bolesti

-Pokud vás tedy postihne „houser“, pokud možno se nesnažte sedět. Bolest je

 v tomto případě nejhorší. Sezení je lepší kombinovat se stáním.

-Nejlepší je spaní na tvrdším podkladu. Měkký spíše situaci zhorší.

-Ačkoliv je dobré držet záda v teple, není vhodné se nahřívat ve vaně. Mokré teplo

 bolest výrazně zhoršuje. Je potřeba tepla suchého. To zajistí buď obyčejná deka

 omotaná kolem pasu anebo „ledviňák.“

-Začněte po odeznění bolesti s mírným pohybem. Sportujte, procházejte se, cvičte.

 Prostě dodržujte pravidelný pohyb. To je ta nejlepší prevence ischiasu.

Máte zítra před sebou velmi důležité jednání a samou nervozitou nemůžete zabrat? Je vám už teď jasné, že to díky nevyspání nemusí dopadnout právě nejlíp? Ale co dělat, když spánek a ne a ne přijít? Představa, že budík zazvoní už za pár minut je přímo děsivá. A možná právě proto se nám nedaří zabrat. Pokud máte tyto problémy, potom vyzkoušejte dýchací trik - metodu 4-7-8.

Metoda 4-7-8 – dechové cvičení

Již desetitisíce nadšených, ale hlavně vyspalých jedinců po celých Spojených státech, si našel za své příznivce doktor Andrew Weil z Arizony, absolvent Harvardu a hlavní propagátor metody 4-7-8. O co tedy jde?

Jedná se o správné dýchací cviky - součást jógy a východní medicíny, a to už po celá tisíciletí.

Pokud vás tedy sužuje stres, nervozita anebo úzkost, díky nimž nemůžete zabrat, potom je zažeňte podle našeho návodu. Podle zjištěných poznatků budete během minuty spát jako nemluvně.

Metoda 4-7-8: napřed se musíte nosem nadechnout na 4 sekundy. Dech v sobě zadržíte na celých 7 sekund a potom pomaloučku budete vydechovat celých 8 sekund.

Jak vychází z poznatků čínské medicíny, jedná se o přesně vychytanou délku nádechových a výdechových intervalů, která totálně přebourá chemii v mozku, zpomalí srdeční tep a utlumí mysl, což napomáhá rychlému odchodu do říše snů. Je to velmi nápomocná metoda i při náhlém nočním vyrušení ze spánku, kdy jak známo, je velmi těžké opět usnout. Tato metoda je perfektní i ve dne pro raketové zklidnění mysli třeba před zkouškou nebo jakýmkoliv jiným psychickým vypětím.

Metoda 4-7-8 zklidní nejen mysl, ale i tělo

Nevědomé zadržování dechu a tím pádem následný nedostatek kyslíku = stres.

Stres = nesprávné fyziologické pochody. A to už je nejenom psychický, ale i fyzický problém. Důvod?

Stres vyplavuje do těla adrenalin, což jak známo je stresový hormon. Dýchání se tím pádem zrychluje a je velmi mělké. To má za následek nedostatečné okysličování životně důležitých orgánů. Pokud tedy trpíte permanentním stresem, potom začněte cvičit správné dýchání. To znamená zpomalit nádech a výdech. To vás nutí k hlubšímu nadechování a i srdce tluče pravidelněji. Kyslík proudí do těla lépe a tím pádem zklidní celé tělo. Zároveň dokáže odklonit i stresové myšlenky z mozku. Pravidelné, monotónní dechové cvičení napomáhá i lépe přivolat spánek.

Metoda 4-7-8 působí doslova jako narkóza

Při dlouhém, pomalém a důkladném nádechu (4 sekundy) tělo přijímá více kyslíku. Zadržením dechu (7 sekund) veškeré tkáně získají další várku kyslíku. Pomalý výdech vzduchu (8 sekund) napomáhá nejenom z plic, ale i z celého těla důkladně odstranit nahromaděný oxid uhličitý. Tato dechová metoda má vynikající vliv na nervový systém a podle všeho má i lehce sedativní účinky.

Takto kontrolované dýchání doslova v našem těle spouští jakousi řetězovou reakci. Ale pozor! Nesmíte se nechat zlákat nutkáním ke zrychlení. Ani rychlejší počítání je nepřípustné. Prováděné cvičení se nesmí ani přerušit. Pokud uděláte vše tak, jak má být, po chvíli ucítíte, jak se vaše tělo uvolňuje a relaxuje.

Probuďte se ráno krásně odpočatí, bez kruhů pod očima, přesně tak, jako mnoho těch, kteří se pustili do vyzkoušení této zázračné a přitom velmi jednoduché metody. Někteří jedinci dokonce hovoří o metodě jako o narkóze. Měla na ně prý naprosto stejné účinky. Představte si situaci, kdy koukáte do stropu a ne a ne zabrat, zkoušíte pravidelně dýchat a najednou vám zvoní budík. Je ráno a vy jste krásně odpočatí, protože jste místo převalování se z boku na bok využili čas vymezený na spánek opravdu efektivně – spánkem.

Rady pro dobrý spánek

Takovýchto rad je opravdu spousta. Mezi ně se řadí kvalitní postel a samozřejmě polštář. Vždycky ale musí být takové, jak to nejvíce vyhovuje právě vám. To samo platí i o přikrývce a nočním úboru. Klidně spěte i nazí, pokud se vám tak lépe spí. Jako další bod pro dobré spaní, je čerstvý vzduch. Takže pořádně před spaním vyvětrat, utlumit topení na nějakých 17 – 20 stupňů a šup do postele a pravidelně dýchat.

Další rada, jak lépe usnout, je čtení. Oči se rychle unaví a mozek přepíná do klidového režimu. Také přílišná únava působí přesně naopak. Tělo je prostě přetažené a nechce se jen tak lehce vzdát adrenalinu v krvi. Proto zásadně před spaním necvičte, nesportujte alespoň tři hodiny.

Pokud nepomáhá vůbec nic, potom je ještě možné vyzkoušet takzvaný ledový šok. Ledová voda totiž velmi precizně tělo prochladí. Je ovšem důležité vydržet co nejdéle. Je potřeba cítit mrazivý chlad. Prostě se zimou třást jako osika. Ta úleva, která následuje, když vlezete do teplé postele doslova působí na organismus jako anestetikum. Ovšem tato metoda je pro opravdu otrlé jedince.

Jak je to s jídlem před spaním?

Ačkoliv to dietologové nechtějí slyšet, s prázdným žaludkem se usíná strašně špatně. Proto se klidně najezte. Pokud chcete držet „tajli“ stačí jen něco lehkého jako například nějakou zeleninu, lehké maso, jogurt… Velmi vhodným pomocníkem jsou i bylinkové čaje. Ale tady pozor na to, aby ho nebylo moc, protože potom budete celou noc „lítat“ na WC. O alkoholu to platí dvojnásob. Sice po něm hned usneme, ale další spánkové fáze jsou rušeny.

Nespavost jako nemoc?

Nespavost není jen krutou daní dnešní uspěchané době. Je to opravdová nemoc, snižující celkovou životní kvalitu. Trvalý nedostatek spánku směřuje k imunitním poruchám, zvyšuje riziko vzniku různých, vážných onemocnění a to od srdeční přes psychické až po nádorová. Mnohaleté výzkumy potvrdily přímou souvislost mezi poruchami spánku a depresemi. Proste a jednoduše. Unavený člověk daleko více vnímá pracovní zátěž a veškeré životní nástrahy obyčejných všedních dnů. Tak se může stát, že nadělá spoustu chyb, což vede k dalším depresím. A takový člověk například za volantem je doslova časovaná bomba nejen sobě, ale i  druhým.

Kokosový olej je považovaný za malý kosmetický zázrak, který položil základy spoustě domácích receptů. Spousta jedinců ho používá již dlouho, někteří ho objevili teprve nedávno a to hlavně díky nové módní kokosové vlně. Je přímo vynikající pro hydrataci pleti, účinně bojuje proti akné, vynikající na vlasy a dokonce i na zuby.

Jak tedy správně využívat jeho účinky?

Nejenom stovky rad, tabulek, ale i názorných videí, jak si z kokosového oleje vyrobit kosmetiku na míru, je možné najít na internetu. Jeho schopnosti jsou totiž nepopiratelně hydratační a protizánětlivé. Navíc velmi příjemně voní. Ale pozor. Nejde věřit všemu, co se kde píše. Ne všechny nápady jsou dobré. Proto odborníci na tuto problematiku zapátrali po tom, které z produktů domácí výroby jsou prospěšné a které naopak zdraví mohou ohrozit.

Tělový balzám

Zcela určitě ještě nikdy nikomu neuškodilo používat kokosový olej namísto tělového mléka. Pleť krásně vyživí, hydratuje a to i atopickou pleť nebo velmi suchá místa (lokty nebo paty), na která je přímo skvělý. Nejideálnější je ho vmasírovat ještě do vlhké pokožky po koupeli. Ačkoliv krásně voní sám o sobě, je možné maličko zaexperimentovat a přikápnout do něj pár kapek nějakého oblíbeného esenciálního oleje.

Vhodný jako odličovač

Kokosový olej je možné klidně používat i na oči. Hravě totiž rozpustí i voděodolná líčidla. Pro použití postačí maličko rozetřít v dlaních a po té pečlivě vmasírovat do pokožky celého obličeje. Potom už jen po pár vteřinách setřít, nejlépe bavlněnými tampóny. Nakonec je vhodné tvář opláchnout vlažnou vodou. Zbytky oleje je také možné vetřít do pleti místo hydratačního krému. Pokud ovšem dáváte přednost jinému přípravku, potom dočistěte pleť tonikem anebo micelární vodou a ošetřete pleť běžným způsobem.

Vlasová maska

Ta se považuje za asi nejoblíbenější způsob použití. Na vlasy se dá nanést buď samotný kokosový olej a anebo si ho lze připravit s různými ingrediencemi, co najdete doma. Známá kosmetická blogerka Stephanie Sterjovski má například svůj vlastní recept, se kterým se podělila se svými čtenářkami. Recept je jednoduchý: smíchá jednu polévkovou lžíci oleje se stejným množstvím medu. Vzniklou konzistenci nanese rovnoměrně nejenom do suchých, ale i klidně i do vlhkých vlasů a nechá 30 – 40 minut působit. Takto ošetřené vlasy nejsou krepaté, ale krásně hebké a lesklé.

Voňavý deodorant

Na internetových fórech je k nalezení i spousta rad a návodů na výrobu domácího deodorantu. Převládá smíchání kokosového oleje s jedlou sodou a to v poměru 1:1, případně doplnit o pár kapek esenciálního oleje. Že to není tak špatný nápad, uznává i dermatoložka Doris Dayová. „Kokosový olej dokáže do jisté míry ničit bakterie a kvasinky. které způsobují zápach. Ale na rozdíl od antiperspirantu samotnému pocení bohužel nepředejde.“

Bojovník s akné

Dermatologové nemají žádné námitky ani výhrady proti používání kokosového oleje na akné. Jeho příznivci tvrdí, že díky protizánětlivým účinkům, dokáže používání kokosového oleje urychlit nejen léčbu akné, ale i hojení jizviček, které po něm zůstává. Nejlepší je kombinace oleje s další přírodní desinfekcí, například olejem z čajovníku, známého jako tea tree oil. Postup je jednoduchý: stačí smíchat jednu lžíci kokosového oleje s jednou nebo dvěma kapkami tea tree oil. Takto vzniklá směs se nanáší přímo na postiženou oblast.

Holicí krém

Kokosový olej se dá použít i jako krém na holení a to buď samotný nebo jako směs s čistým bambuckým máslem. Použít se dá také zklidňující mandlový olej. Použití je velmi jednoduché. Stačí ho nanést na vlhkou pokožku a potom už jen žiletkou oholit. V případě velmi citlivé pleti, je vhodné zkusit olej aplikovat na menší plochu kůže. Tak každý zjistí, zdali ho nedráždí.

Zubní pasta

V tomto bodě zřejmě každého zarazí podivnost domácího produktu. Zubní pasta ve složení kokosového oleje ovšem patří mezi ty nejpopulárnější přírodní alternativy vůbec. Vyrobit si ji může doma každý a to tak, že je potřeba smíchat kokosový olej s jedlou sodou, případně s troškou mátového oleje. Kokosový olej je díky svým antibakteriálním účinkům na čištění zubů a dásní vhodný, háček odborníci vidí spíš v jedlé sodě. Ona totiž ne každému vyhovuje. Navíc i názory zubních lékařů se na sodu různí.

Krém na opalování

Podle slov lékařů je možnost si doma vyrobit ochranný krém proti slunci, zcela scestná a to i navzdory tomu, že na internetu je spousta návodů a receptů právě na tento produkt, podobný tomuhle: půl hrnku kokosového oleje + půl hrnku bambuckého másla + pět polévkových lžic včelího vosku + dvě lžíce oxidu zinečnatého + půl čajové lžičky oleje s vitaminem E. Lékaři před tímto ovšem varují. „Skutečné opalovací krémy musí splňovat určitá kritéria a projít laboratorními testy,“ vysvětlila magazínu Allure dermatoložka Jeannette Grafová. „Když si vyrobíte svůj vlastní, nemůžete mít ani tušení, jaké má krytí a ochranný filtr. Navíc v případě oxidu zinečnatého nejspíš nepoznáte, co přesně kupujete a jak se to promítne na výsledku. Takhle bych si se zdravím nezahrávala.“

Oční linky

Dalším zvláštním produktem z domácí řady výrobků z kokosového oleje, jsou oční linky. Na takové, které by svojí texturou připomínaly gelové oční linky, podle slov některých uživatelek, prý stačí kokosový olej, gel z aloe vera a aktivní dřevěné uhlí. V případě, že chcete li hnědý odstín, přidává se místo uhlí kakao v prášku. Podle dermatoložky Grafové, ani toto není ten nejlepší nápad. „Jedná se totiž o produkty, které nejsou stejně sterilizované a nezpracovávají se ve stejně sterilním prostředí, jako běžně prodávaný make-up. O to vyšší je pak riziko infekce. A ta může být v bezprostředním okolí očí zvlášť nepříjemná.“