Sibiřský zázrak zlepšuje imunitu i hojení kůže

Třpytící se kůň. Tak říkali vojáci slavného vojevůdce Alexandra Makedonského rakytníku řešetlákovému. Zvířata, která spásala plody nebo listy této rostliny, měla totiž krásně lesklou srst a lepší kondici. A nejen to. Byla i zdravější a odolnější. Někdy se této rostlině také říká sibiřský zázrak.

Také ruští vojáci sahali v drsných podmínkách 2. světové války po zářivě oranžových bobulích, kdykoliv se k nim dostali. Zvyšovaly jejich obranyschopnost, výdrž a zrychlovaly léčbu poranění. Ta se hojila i s daleko menším počtem komplikací.

Po válce pak Rusové postavili v sibiřském městě Bijsk továrnu na výrobu rakytníkového oleje a dalších výrobků z rostliny, která v těchto končinách běžně rostla. Zlepšovaly hojení kůže po popáleninách nebo tehdy, když ji zasáhlo radioaktivní záření. Generálové naštěstí nevyužili olej ve válce, zato při letech do vesmíru ano, a s velkým úspěchem. Dnes už daleko víc rozumíme tomu, proč.

Doping pro pleť

Uvedený olej obsahuje například hodně vitamínu E. Ten prodlužuje život buňkám a zpomaluje jejich stárnutí, protože brání buněčné obaly před útoky agresívních kyslíkových radikálů. Ty mohou narušit i kardiovaskulární systém a funkci buněk. 
Vitamín E stimuluje také imunitu, zejména u starších lidí, a pomáhá neutralizovat nejrůznější toxiny. Je rovněž užitečný pro obnovu tkání. Zřejmě i proto podporuje hojení ran. Díky němu si pokožka zachovává svoji elastičnost.

V rakytníkovém oleji nebo šťávě najdeme vedle vitamínu E také hodně karotenů, lykopenu, zeaxantinu a dalších látek se silnými antioxidačními účinky. Neutralizují už zmíněné volné kyslíkové radikály. Ty jsou přirozenou součástí našich tělesných pochodů. Když jich ale vzniká moc, organismus je nestačí eliminovat a hrozí nám třeba rychlejší kornatění tepen nebo vyšší riziko vzniku rakoviny.

V plodech rakytníku a oleji jsou rovněž nenasycené mastné kyseliny (NMK). Ty pomáhají vyživovat kožní buňky a podílejí se na výstavbě a regeneraci buněčných stěn. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny (NMK) mají protizánětlivý účinek. Dobrý stav kůže podporují také vitamíny skupiny B, provitamín A nebo beta karoten. I ty najdeme v žlutooranžových bobulích.

Mírní dopady UV záření

Karotenoidy a další látky obsažené v rakytníkovém oleji se podílejí na pohlcování ultrafialového záření a neutralizaci jeho účinků. Proto mohou ochraňovat pokožku před UV paprsky, a to i preventivně. Pro hojení popálenin a poranění má význam i kyselina palmito-olejová. V rostlinných olejích se moc nevyskytuje, v tom rakytníkovém je zastoupená bohatě.

Odborníky proto nepřekvapí, proč nám svérázný koktejl přírodních substancí může pomoci při spálení pleti na sluníčku nebo po omrzlinách, u popraskaných koutků úst, při zdrsnělé kůži a u drobných poranění pokožky. Nebo prostě „jen“ na zlepšení jejího stavu.

Rakytníkový olej lze po domluvě s lékařem vyzkoušet při ekzémech, včetně atopického, u lupénky i u akné. Podobně jako u proleženin, případně bércových vředů.

Při vyčerpání i po operacích

Protože rakytník obsahuje spoustu zmíněných látek v přirozené a lehce vstřebatelné formě, může prospět lidem fyzicky nebo psychicky velmi zatíženým. Manažerům, pacientům po operacích i sportovcům. Podobně jako nemocným při chřipkových epidemiích a po nich, v době rekonvalescence, kdy jsme oslabení a náchylnější k dalším infekcím, včetně infekcí dýchacích cest.

Pomáhá také pacientům s rakovinou. Pokud užívají dvakrát denně polévkovou lžíci oleje, lépe zvládají drsnou onkologickou léčbu. Ti, kteří chodili na ozařování a natírali si tímto olejem kůži zasaženou radiací, se snáze hojili.

Pomáhá u žaludečních vředů

Látky, které plod obsahuje, má smysl užívat i při problémech se žaludkem, například při žaludečních vředech nebo jako prevenci proti nim. Prof. ing. Pavel Valíček, DrSc., přední český odborník na rostliny, upozornil ve svých pracích na pozitivní efekty šťávy, případně rakytníkového oleje, na fungování žaludku a trávicího systému. Podporují totiž vylučování žaludečních šťáv a snižují jejich přílišnou kyselost.

Zároveň pomáhají při zklidnění, hojení a regeneraci žaludečních stěn. Včetně těch zasažených zánětem. Rovněž likvidují řadu mikroorganismů nebo brzdí jejich aktivitu. To se týká i Helicobactera pylori, který odborníci označují za původce žaludečních vředů, spolu se stresem.

Menší riziko infarktu i mrtvice

Plody obsahují relativně hodně rutinu. Ten zlepšuje pružnost cév a snižuje srážlivost krve, tedy i riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Zároveň tlumí vstřebávání cholesterolu do krve a stimuluje imunitní systém. Najdeme v nich rovněž betasitosterin, který také brzdí průnik cholesterolu do krevního séra. A spolu s dalšími látkami obsaženými v rakytníku působí jako užitečná prevence aterosklerózy.

Co ještě obsahuje sibiřský zázrak

Jako by to všechno nestačilo, plody této rostliny, které se někdy říká sibiřský zázrak, obsahují také:

- flavonoidy, jako třeba kvercetin, kemferol a rutin. Ty mají velmi příznivý vliv na stav cév a jejich pružnost. Zároveň je můžeme považovat za určitou prevenci vzniku nádorů;

- analytici v nich objevili rostlinný hormon beta sistosteron, považovaný za efektivní prostředek proti ateroskleróze; 

- najdeme v něm i betain (zlepšuje látkovou výměnu v buňkách), podobně jako železo, draslík a mangan, vitamíny D, K, P a další zdraví prospěšné substance; 

- je v něm také látka, ze které vzniká serotonin, hormon dobré nálady, a tak dál.

Rakytník obsahuje desetkrát až pětadvacetkrát více vitamínu C než citrusy. 

Zlepšuje imunitu i stav žaludečních vředů. Z uvedených fakt je zjevné, proč může olej nebo další produkty z rakytníku prospět vystresovaným a vyčerpaným lidem. Snižuje zároveň riziko infekcí horních cest dýchacích nebo zrychluje rekonvalescenci po nich, případně po operacích. Dovede také zvýšit odolnost organismu a jeho výkonnost, včetně duševních schopností.

Účinky sibiřského zázraku ocení zejména přepracování manažeři, stejně jako děti a starší lidé, kteří čelí hůř nejrůznějším zátěžím. Mírní nebo eliminuje řadu potíží s trávicím traktem a se žaludkem, například při žaludečních vředech.

Zdroj:  novinky.cz

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je větrosnubný opadavý, trnitý až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Původně pochází z Ruska, ovšem dnes je již rozšířen po celé Evropě a Asii. Na Sibiři jej lidé využívali pro jeho léčivé účinky v oblasti medicíny. Rakytník byl v tamějších oblastech nazýván "sibiřským zázrakem" nebo "citroníkem severu". V bývalém Sovětském svazu byl dokonce z důvodů velkovýroby šlechtěn, a tak vzniklo i několik dalších odrůd. V dnešní době jsou jeho účinky známé již po celém světě. Rakytník je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění, sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů), v kosmetice a dokonce i v zemědělství, jako ochrana před půdní erozí.

Využití

V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i některých oblastech Číny byl rakytník známý již v dávné minulosti. Užíval se při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocněních, dále také v místní kosmetice. Pomáhal proti zahlenění i zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguloval krevní oběh. Urychloval proces hojení ran, stimuloval regenerační procesy, měl pozitivní vliv na choroby jater. V tibetské tradiční medicíně patří mezi vysoce efektivní regenerační prostředek, který se používá i při intoxikacích a kardiovaskulárních chorobách.

Chemický obsah látek v plodu 

Barva plodu je obvykle oranžová až červená, záleží na množství karotenoidů v každém z nich. Chuť, jakou jednotlivá bobulka má, je zas vytvářena podle množství sacharidů a způsobuje sladší nebo trpčí chuť. Dále rakytník obsahuje vitamín B – B1, B2, B6, B3 (nikotinamid, vitamin PP) udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu. Vitamín C (kyselina askorbová), tento vitamín se uchovává i v produktech z plodů již vyrobených. Vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi. Vitamín E je antioxidantem a ochráncem  esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch. Vitamín K, který má na starost udržování krevní srážlivosti. Při jeho nedostatku může, při nepodání včasné lékařské pomoci, dojít i k vykrvácení v důsledku nefunkčnosti nebo nedostatku krevních destiček v krvi jedince.

Rakytníkový sirup

Bobule propereme studenou vodou a necháme na cedníku okapat. Pak je rozmixujeme, přelejeme do jemného cedníku a třeme tak dlouho až zbydou jenom slupky a semínka. Slupky se mohou dále sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Získanou šťávu s dužninou zahřejeme (maximálně na 80 oC) a smícháme se stejným množstvím cukru. Hotový sirup plníme do sterilních, tmavých sklenic a uložíme na temné, chladné místo. Sirup obsahuje až 20 x více vitaminu C, než například pomeranče, dále provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Rakytníkový sirup používáme při žaludečních potížích, při chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu, podporuje detoxikaci a působí proti bakteriím a virům.

Rakytníkový likér

Sesbírané plody se naloží do 80% alkoholu, kde je luhujeme 8 -14 měsíců. Takto připravený macerát se podle potřeby dosladí zahuštěným hroznovým moštem a zraje optimální dobu v dubových sudech. Ideální ke konzumaci je po roce zrání. Zdravý likér má tmavě hnědou barvu, intenzivní vůni a medovou chuť. Panák denně prý stačí k prevenci před nemocemi.

Džem z hlohu a rakytníku

1 kg bobulí hlohu, 1 kg plodů rakytníku řešetlákového, 1 kg cukru (ten doporučujeme nahradit něčím méně škodlivým - med, slad...), 1 litr vody. Omyté bobule hlohu zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni až změknou. Potom je prolisujme přes síto. Plody rakytníku propláchneme studenou vodou a vymačkáme z nich šťávu přes husté síto nebo plátno. Obě hmoty smícháme, osladíme a vaříme na mírném ohni až zrosolovatí. Plníme do nahřátých sklenic, zavíčkujeme a sterilujeme při teplotě 90 °C 15 min..

Rakytníkový olej

Olej z rakytníku má vysoce regenerační schopnosti, jedná se o biogenní stimulátor, který především ovlivňuje růst tkání při poškození kůže a sliznic. Má také značné baktericidní účinky. Obsahuje vitamín A, E a K. Dále obsahuje flavonoidy, karotenoidy, fytoncidy, třísloviny, minerální soli (železo, bór, mangan), organické kyseliny a nenasycené mastné kyseliny. Užívání vnitřní i vnější.

Rakytník s medem

100 - 150 g prášku z plodů rakytníku se rozmíchá v 1 litru medu.

Větve a listy

Droga se používá ve formě nálevu při rýmě. Novější výzkumy prokázaly u kůry, díky obsahu serotoninu, i protinádorovou aktivitu. Listy se v tradiční medicíně užívají při revmatismu a dně. Slouží rovněž k mytí vlasů pro jejich zpevnění a zpomalení procesu vypadávání.

Zajímavosti

Slovo Hippophae má původ ve staré řečtině a v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové prý totiž věděli, že zvířata pasoucí se v oblastech, kde rostla tato dřevina, tloustla a jejich srst dostávala lesklý nádech.

Dusík poutající bakterie v jeho kořenech obohacují půdu dusíkem a podporují rakytník v růstu i na nehostinných místech.

Má 10x více vitamínu C než pomeranč a mnoho dalších léčivých látek (vědci uvádějí, že denní doporučenou dávku vitaminu C pokryje jedna jediná bobulka).

Oproti jiným rostlinám se dají použít všechny jeho části, tj. kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo.

Rakytníkový olej byl používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a ochrana před zářením.

O rakytníku se zmiňuje už tibetské historické dílo „rGyud bzi“ (čtyři knihy lékopisů), od Yu Tuo Yuan Dan Kong Bu, psané mezi 773 – 783 našeho letopočtu.

Rakytníkový olej působí baktericidně a buď ničí nebo omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je, při stresové zátěži, původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění. V lidovém léčitelství se uvádí 3x denně čajová lžička na lačno a nemoc ustoupí.

Zdroj: wikipedie